Císařské spiknutí

Příběh se odehrává za panování císaře Zikmunda Lucemburského, který je nemocný a ví, že už na tomto světě moc dlouho nepobude. Jeho manželka a královna, krásná Barbora Celská, má milence, přičemž oba touží vládnout jak v Čechách, tak Uhrách. Jenže císař Zikmund udělá několik špatných rozhodnutí, která zburcují především šlechtu k odporu. Podaří se spiklencům odstranit Zikmunda? A kdo bude nakonec vládnout? Další román Jana Bauera je plný napětí a intrik. Jedná se o druhé vydání příběhu, ve kterém dohasínají poslední plamínky válečných ohňů z dob husitských válek – neustálé rozepře mezi katolíky a protestanty, pouliční rozbroje, intriky šlechty, která se nevzdává a vidí, že císařův věk se chýlí ke konci. Zkrátka cítí krev, jako nenasytný lev, který je vyobrazen na erbu. Postava Zikmunda je zajímavá hlavně z toho důvodu, že císař je starý a navíc nemocný, sice se snaží udržet v rukou pevnou moc, ale často spíše právě touží po milenkách a vzpomíná na svého staršího bratra Václava. Tím je tahle část příběhu pestrá, protože Zikmund s Václavem o moc dost bojovali a Zikmund si některé své chyby uvědomí až ke stáru. Oproti své houževnaté a po moci lačné manželce, se Zikmund pomalu ztrácí před očima a ví, že musí najít vhodného dědice trůnu, protože on žádného syna nemá. Čtenář tak v první části příběhu čte hlavně o typickém milostném trojúhelníku a hrabivosti šlechty, což nebylo na škodu. Navíc královna Barbora je nesmírně poutavá postava. Pravidelně se zabývá alchymií. Její touha po mládí i moci čtenáře hodně vábí a přitahuje. Osobně jsem se o ní chtěla dozvědět více. Dokonce bych řekla, že by o Barboře měl vzniknout samostatný román, jelikož tahle dějová linka byla asi z celého románu nejskvělejší. Jenže pak se to trošku začne lámat. Ztrácela jsem se v boji, který vedla šlechta, i když milé bylo zjistit, že jedna z postav vlastnila i hrad Ralsko, což je maličkým odkazem na kraj, kde stojí Bezděz, a kde se rozvíjejí příběhy Oldřicha z Chlumu. Osobně si myslím, že Janu Bauerovi sluší víc historický román než detektivka. Je velmi dobrým vypravěčem a téma si vybral opravdu velmi dobré. Jen kdyby ten příběh více rozvinul a vyhnul se i husitským válkám bylo by to super. Takhle se čtenář začne trochu ztrácet. Velká škoda je, že Barbora nemá i ve druhé části větší prostor. Zasloužila by si ho. Ale je to jen můj názor. Přesto si myslím, že je to i tak povedený román. Sice některé drobnosti by se daly upravit, ale mrštnost to jinak mělo. Chtěla bych pochválit obálku knihy. Když jsem viděla tu u prvního vydání, neudělalo to na mě moc velký dojem. Ale téhle se nedá nic vytknout. Na podzim je Císařské spiknutí ideální, tak si ho určitě pořiďte.