Císař Karel IV.

Je skvělé, že Argo vydalo překladový titul o Karlu IV - však taky čtvrtým nebyl Karel v Království českém, ale v Římské říši (právě po znovu-zakladatelích Karlovcích). A tak tu máme knihu, která dobře veřejnosti doplní určité mezery - a to i v německojazyčném prostředí, které tohoto významného vladaře mnohdy opomíjelo. Kniha je rozdělena na několik tematických celků, díky nimž je autor schopen své dlouholeté bádání v nějaké ucelenější podobě (v žánru životopisu) předat. Každá z částí si tím zároveň drží určité čtenářské napětí navázané na tuto strukturní dynamiku. Co se týče "příběhů", tak i těch samozřejmě najdeme hodně a vděčných, no a celkově se nám obraz Karla IV. v průběhu čtení doplňuje a koriguje. Nepokouším se je hodnotit nijak v celku, ale jen pár střípků: Kdo se zajímá o historii, ví, že cesta za římskou korunovací "nebyla žádná procházka růžovým sadem", že i při správném načasování přechodu Alp a období mimo výskyt malarických komárů bylo nutno cestou si podrobit severoitalská města. Ale přece jen jsem tak nějak měla za to, že "tyto boje si Karel odbyl v mládí s otcem Janem". Nebylo tomu tak, a to v případě jeho první (1355) ani druhé (1368) "římské jízdy". Hodně je známo o Karlově kupování si kurfiřstských hlasů. Rader i toto téma v průběhu životopisu rozebírá, doplňuje - a myslím, že nejednoho z nás překvapí, kolik celoživotního úsilí (a to nejen na poli diplomatickém, sňatkovém, válečném, ale dokonce i se zapojením falešného markraběte) Karel věnoval získání Braniborska. Či jaké jeho úspěchy v tomto ohledu mohly mít nakonec důsledky pro pozdější staletí. Rader neopomíjí světlé (podpora stavitelství a ) ani temné (pogromy na židovské obyvatelstvo, zřejmě předem předjednané - tj. odsouzené i současníky) stránky císaře. Stejně skvělý je rozbor doby, tedy 14. století, prvních dopadů ochlazení v tzv. "malé době ledové", neúrod, záplav i moru. Byla to doba přelomová - ostatně to, že kapitalismus se dle mnohých zrodil po morové ráně 1348 (a návratech), Rader také zmiňuje. Jeho Karel IV. je zároveň císařem, který se dle autora obrací k minulosti (ale neobracel se tam celý středověk? respektive neobrací se k ní to "středověké v nás" neustále?), namísto toho, aby započal některé reformy. Ovšem to je na širším zhodnocení, nakolik je vůbec tento monarcha mohl vidět - zda to neměl být spíš úkol pro jeho pokračovatele, které však rychle se hrnoucí doba už přímo zavalila (například Zikmunda, skvělého diplomata, ale ani on už nedokázal reformu církve a hlavně vzbouřené husity ukočírovat). Prst na tepu nové doby Karel jistě držel například při využívání půjček od italských měst či bankovních domů a vůbec dalších renesančních výdobytků, ale jistě i v jiných oblastech. Výborné a nové pro mě byly výklady o tom, jak si císař hleděl naklonit nově vzrůstající hanzovní města jako byl Lübeck či Hamburg. Prostě, ať už horujete pro historii nebo vás zajímají biografie (já třeba mám v historii radši ranější středověk, ale nepohrdnu...), najdete si spoustu zajímavých témat - ať už jsou to dějiny církve, obchodu, válčení, dynastické vztahy, atd. apod. - a tento svazek určitě obohatí vaši knihovnu.

Nová biografie Karla IV. z pera německého autora zdaleka nedosahuje kvality životopisů tohoto císaře a krále od našich předních historiků jako Šusta, Kavka či Spěváček.