Čína, Korea, Japonsko

Kniha působí spíše jako jako soubor poznámek, pan autor asi není vyloženě spisovatel. Když tomu člověk přivykne, tak popisované zážitky jsou opravdu zajímavé. Začínají již od devadesátých let, kdy ještě nebyl tak rozšířený internet, takže kolikrát celkem dobrodružné. Pěkné jsou i fotky s popisky, kde se autor objevuje v různém věku a stupni šedivosti. A pozoruhodné je konečně i to, že se často jednalo o cesty na kongresy esperanta a za přáteli, které tímto jazykem také hovořili. Dosud jsem myslela, že esperanto je pojem tak maximálně do křížovky a nikdo to už nepoužívá. A tady pán si jeho pomocí získal mnoho přátel po celém světě.