Toto je velké zklamání. Anotace je napsaná lákavě, podle ní jsem čekala thriller, kde je hlavní postava nějaká inteligentní všetečka, která při pátrání na vlastní pěst narazí na nějaký zločin. A on je to dokonalý opak. Na nějaké rozebírání zločinu nebo aktivní pátrání po pachateli zapomeňte. Toto vlastně není thriller ani detektivka, spíše příběh, kde hlavní hrdinka Molly je naprostý mimoň a díky své neuvěřitelně naivní povaze se dostane do maléru. Já sice mám ráda v knihách postavy různých podivínů, lidí, kteří jsou jiní, baví mě ta psychologie takové postavy, takže by se mi měla Molly líbit, ale ne. To je jen neskutečně jednoduchá a naivní osoba posedlá úklidem a vše za ni vyřeší jiní, tato postava není zajímavá. Toto je naprosto jednoduchý příběh s minimem děje, bez napětí, napsaný trochu zvláštním slohem, oslovování postav mezi sebou působí občas dětsky. Něco z odhalení v závěru působí neuvěřitelně, něco naopak až směšně. Knihu bych nezařadila mezi thrillery, je to takové počtení o neskutečně naivní hlavní hrdince zaměřené jen na úklid.

Příběh je napsaný z pohledu hlavní hrdinky, pokojské Molly, podivínské mladé a osamělé ženy. Při úklidu apartmánu najde mrtvého hosta hotelu a stává se důležitou svědkyní a posléze i podezřelou. Žádné velké vyšetřování nebo napětí se ale nekoná. Jedná se spíše o společenský román s detektivní zápletkou, který se soustřeďuje na rozdílné vnímání lidí s autistickými rysy. Autorka trochu zkouší trpělivost čtenářů pomalým začátkem, který ale umocní docela zajímavý konec. Kniha se mi líbila, stojí za přečtení.