Chirurgova dcéra

NORA ODJELA STUDOVAT MEDICÍNU :-) Horacio se rozhodl rozšířit kliniku, ale není na tom zdravotně dobře. Daniel pomáhá kde může, pořádá přednášky, přispěl penězi, pracuje v nemocnici, zachraňuje děti, které jeho kolega klidně vyhodí na ulici! Vrátil se dávný přítel... Moc mě bavilo sledovat Nořiny pokusy, úspěchy, zklamání a poznání, že stojí mezi životem a smrtí a že se nesmí vzdát. Poznala jaké je ztratit blízskou osobu nebo přijít o pacienta, ale i to bohužel k povolání lékaře patří. Naučila se nové metody v oblasti porodnictví, seznámila se s famózní doktorkou Marenco. Obstát mezi muži, kteří se na ní poměšně dívají a myslí si něco o dětech a kuchyni, rozhodně není jednoduché a díky bohu za takové ženy, které chtěly víc. Noře jsem držela palce :-).

Zprvu doporučuji přečíst si první díl, abyste z tohoto měli ten správný okamžik, abyste si mohli plně vychutnat chování hlavních postav. Nora je v Itálii a tam se ze všech sil snaží studovat, jenže i tam poznává úděl žen, mají rodit a starat se o muže, ne studovat medicínu, už to málem vzdá, ale do cesty jí vstoupí nejen svérázná tamější doktorka, ale i student, který je zprvu neslaný nemastný a později její kamarád. Doktora Perru, který sem Noru dostal, jsem odhladla dobře už v prvním díle, a tady se mi to vše jen potvrdilo. Noře se stýská a rozhodla se udělat závěrečné zkoušky dříve, už tím je ještě větším trnem okolí, ale později je nucena z osobních důvodů ještě vše urychlit. Mezitím Daniel bojuje s dětským záškrtem a odporným doktorem Vickerym, který si zde ještě více "dovoluje", než v 1. dílu. A Horace se rozhodne ze svého domu udělat ještě větší kliniku pro chudé a pořádný domov pro jeho Noru, jenže se obrovsky zadluží. A jelikož neštěstí nechodí po horách... Horace je silně zdravotně indisponován, vše leží na Danielovi. Do toho se na scénu vrací jejich bývalý přítel a pozdější zrádce Harry. Ale i Harry si prošel svým, nyní se svou ženou je rozhodnut pomoci nejen bývalým přátelům, ale i pacientům, a vlastně i sám sobě. Vlastně nejen sobě... Příběh, kdy to, že má někdo brilantní mozek a ruce šikovné od Boha, neznamenalo vůbec nic, pokud jste měli "špatné ženské" pohlaví. A já opět jen smekám pomyslný klobouk dolů před všemi takovými lidmi, kteří to prostě nevzdali a bojovali... A dnes, dnes díky nim máme to, co pro ně dřív byla pouhá utopie. Osobně jim děkuji.