Celkově bych řekla, že pokračování se pohybuje někde na úrovni jeho předchůdce. To, co mě na prvním díle zaujalo, je zde opět přítomno-kouzelný svět Oriši bych označila za největší přednost. Co se příběhu týče, použila bych lehce ošumělé přirovnání k horské dráze. Události se stejně jako motivace a vzájemné vztahy postav přesýpají pomalu s každou kapitolou. Jistá nepředvídatelnost tedy dokáže čtenáře,...
Celkově bych řekla, že pokračování se pohybuje někde na úrovni jeho předchůdce. To, co mě na prvním díle zaujalo, je zde opět přítomno-kouzelný svět Oriši bych...
Celkově bych řekla, že pokračování se pohybuje někde na úrovni jeho předchůdce. To, co mě na prvním díle zaujalo, je zde opět přítomno-kouzelný svět Oriši bych označila za největší přednost. Co se příběhu týče, použila bych lehce ošumělé přirovnání k horské dráze. Události se stejně jako motivace a vzájemné vztahy postav přesýpají pomalu s každou kapitolou. Jistá nepředvídatelnost tedy dokáže čtenáře, na rozdíl od předchozí knihy, udržet v rytmu. Postavy se vyvíjí-a to docela zajímavými směry, což je rovněž plus, i když „osudový” vztah Zélie a Inana považuji již od počátku celého příběhu za snad nejhorší možný autorčin tah.
Ve srovnání s ukončením úvodní knihy se zde při posledních kapitolách onen nejspíš cílený „wow efekt” nedostavil. Konec shledávám vzhledem k předcházejícím událostem lehce neuspokojivým. Po všem, čím jsme si během boje za práva mažiů prošli, by to chtělo zodpovědět víc otázek a posunout se z místa dál (metaforicky nikoliv doslovně ;-) ).
Děti pravdy a pomsty bych nazvala solidním pokračováním úměrným prvnímu dílu. Se svými mouchami i komáry, které u mě úspěšně kompenzuje magická atmosféra celé Oriši a fakt, že je příběh vyprávěn z více pohledů.
Číst více
Číst více