Cestuj s Veru

Po přečtení Cestuj s Veru mám v sobě takové zvláštní pnutí. Chuť někam vyrazit, něco objevit, někde odbočit z cesty a podívat se, kam mě zavede. Kniha mě nadchla především svou svobodou. Nečekejte dokonale naplánované cesty, hotely s polopenzí a přesný itinerář od rána do večera. Veru jede tak nějak za pochodu. Chce něco vidět? Jde tam. Narazí na místo, které ji zaujme? Proč ne. Něco nevyjde? Tak se vymyslí jiný plán. A právě neplánované výlety mohou být nakonec ty nejlepší. Kostarika a Mexiko, křížem krážem po Evropě, cesta do Asie a zase po Evropě. Veru je přitom ochotná vystoupit ze své komfortní zóny, ochutnávat lokální suroviny, koupat se v jezeře, vyšlápnout si pořádnou stezku a jednoduše být opravdu přítomná tam, kde právě je. A přesto kniha nepůsobí jako přehlídka dokonalého cestovatelského života. Naopak. Dostáváme se i k situacím, které jsou nepříjemné, nekomfortní nebo se prostě vůbec nepovedou podle představ. A právě tehdy se mi líbil její nadhled. Protože ne všechno musí být tragédie jen proto, že se něco pokazilo. Někdy je prostě potřeba říct si: když nejde o život, jde o hovno. V některých momentech si uvědomuje, že je důležité poslouchat vlastní tělo. Když potřebuje zastavit a odpočinout si, není nutné se nutit do dalšího výletu jen proto, aby člověk „využil“ každý okamžik. A tohle pro mě přesahuje samotné cestování. Každý větší úsek knihy uzavírá myšlenkou nebo poznáním, které si Veru z daného místa odnáší. Díky tomu kniha není jen vyprávěním o tom, kde všude byla. Je také o tom, co jí jednotlivé cesty daly a co si z nich odvezla dál. A možná právě proto jsem si při čtení čím dál víc uvědomovala, že vlastně nečtu jen o Kostarice, Mexiku, Asii nebo Evropě. Čtu o svobodě a životě. Za knihu děkuji @nakladatelstvi_prah , byla to úžasná zkušenost a kniha skvělá nejen na čtení v létě ! #spoluprace #ctemeceskeautory #prah #bookstagramczsk #knizniinstagram @cestuj_s_veru