Cestou životem

Poetické, posmutnělé povídky v poklidném tónu, ve kterých se toho zdánlivě nic moc neděje. Prostřednictvím toho zdánlivého nic moc však člověk dospěje k tomu podstatnému, k čemu na cestě životem směřuje - k poznání, uvědomění si sebe sama. Okouzlena nejen hadím jedem, Dobříší či třešničkami se k této knížce ráda budu vracet.

Útlá knížka od Aleny Wagnerové obsahuje melancholické povídky psané krásným, kultivovaným jazykem. Autorka zachází se slovy velmi úsporně a citlivě, dokáže v několika větách vystihnout atmosféru i emoce, aniž by text působil zbytečně rozvláčně. Ve svých příbězích se zamýšlí nad plynutím času, nad jeho nenávratností i nad tím, jak nenápadně formuje lidské osudy. Velkou roli zde hraje paměť, vzpomínky a okamžiky, které člověku zůstávají, i když se samotný život dávno proměnil. Wagnerová píše o obyčejných lidských situacích, ale dokáže v nich zachytit hlubší existenciální rozměr i zvláštní melancholii každodennosti. Povídky působí velmi civilně a nenápadně, přesto v sobě nesou silné emoce a jemné postřehy o vztazích, samotě, stárnutí i drobných hříčkách osudu. Nejde o dramatické příběhy, ale spíše o tiché a soustředěné pozorování života, které ve čtenáři zůstává ještě dlouho po dočtení.