Cesta ven

Schnitzlerův antibildungsromán vídeňské fin de siécle Der Weg ins Freie z roku 1908 byl dvakrát zfilmován (1918 a 1983), do angličtiny přeložen roku 1913, do češtiny poprvé Žemlou roku 1923 pod názvem Cesta do šíra a letos Fialovou-Fürstovou pod názvem Cesta ven, a přesto je téměř neznámý - velká škoda! je to vynikající čtení, ve své době skandální nejen kritikou maloměšťácké pokryteckosti, ale především dobového antisemitismu (tak vizionářsky!) = viz zejména kapitoly 3 (str. 94n) a 6 (str. 200n), nositelem těchto progresivních idejí je židovský dramatik Heinrich Bermann, přítel a často názorový antipod "árijského" aristokrata (protagonisty románu) Georga Wergenthina; neméně konfrontačně jsou zachycena i další témata, v rovině společenské třeba třídní a majetkové rozdíly či politická angažovanost, v rovině individuální tvůrčí impotence nebo otázka svobody vs. odpovědnosti snad z nepozornosti jsem nikde v knize (Academia 2025) nenašel původní vydání, z něhož byl překlad do češtiny pořízen (Schnitzler svůj román před vydáním v sebraných spisech možná upravil?), Fialová se totiž v doslovu vágně zmiňuje o "modernizaci" svého překladu, zdůvodňuje jen změnu názvu (osobně bych se přikláněl spíš k něčemu jako "Cesta ke svobodě", protože v sobě podrží víc intepretací, než implikuje jednosměrnost útěku "Cesty ven" = ony totiž mnohé cesty v románu směřují taky dovnitř nebo oscilují) - i otevřel jsem tedy nakonec PG (německého gutenberga) a zkusil porovnávat překlad s originálem - nu, však to může zkusit každý, mě dost nemile překvapilo, jak "volná" ta modernizace je = nehodnotím "uměleckost", ale proč tolik výpustek? proč mizí přímá řeč, nebo je naopak vytvořena? proč se přeskupují odstavce? proč se posunuje význam slov ("sozialdemokratische Bewegung" není "socialistická strana") nebo úplně mění ("Haus mit dem dunkelgrauen Giebel" není "dům s trojúhelníkovým štítem")? atd. atd. doporučuju Schnitzlera, ale snad radši v originálu