Cesta stínů

Náhle nemám slov, ten příběh mě úplně dostal a pohltil, člověk si při čtení myslí, že už je konec, ale spousta stránek před ním mu stále říká, ještě se něco stane, něco zásadního tak čti dál a nepřestávej dokud nedojdeš na poslední stránku a nezůstaneš ohroměně hledět s tím, že chceš víc. A já chci víc Noční anděli a pokračuji s tebou...

Začátek je bravurní. Čtenářsky velmi atraktivní prostředí ulice a podsvětí postupně nahradí taktéž velmi atraktivní prostředí nájemných vrahů a organizovaného zločinu. Kulisy světa jsou poměrně dobře zpracované a dávají tušit mnohem větší hru v dalších dílech. Jenomže pak přijde druhá polovina knihy, která se oprostí od představování světa a budování atmosféry a vrhne se na akci. A nemůžu si pomoct než konstatovat, že s akčními scénami autor docela zápasil. Jakýkoliv boj je většinou nepřehledný, kostrbatý, netušíte, kdo je zrovna kde a odkud útočí. Tato nejistá část knihy mě po výborném začátku velmi zklamala. Nemluvě o tom, že jsem se ke konci knihy ztrácel už i v tom, kdo pracuje pro koho, kdo koho zradil a kdo je čí dcera. Redakce by si rozhodně zasloužila více péče - můj oblíbený klenot je ze strany 270 a zní "Půvabná šlechtična mu o hlavu rozbila květináč. Všude kolem se rozletěly květiny a hlína, ale květináč neutrpěl ani prasklinku". Po úvodu jsem měl jistotu, že přečtu i zbývající díly. Po závěru už o tom začínám pochybovat.