Těšila jsem se na parádní cestopis o méně známých a objevených oblastech Ruska. Sama jsem toho v Rusku procestovala hodně a tato kniha měla být inspirací pro mé další cesty. Bohužel se mi dostalo velkého zklamání. Jedna věc je technická a literární stránka knihy, která obsahuje řadu překlepů, chyb a opakujících se informací, prostě není kvalitně udělaná. Žánrově to není ani cestopis, ani historická kniha, prostě jenom změť autorových myšlenek, technických popisů cesty a koláží podivných obrázků a fotek. Čtení není záživné ani zábavné. Autor má nepochybně obrovské znalosti z hlediska historie, současného Ruska, etnografie atd., ale popravdě vůbec nechápu, proč do Ruska cestuje, jelikož mu tam dle zápisků v knize vadí úplně všechno a nelíbí se vůbec nic. Cestopis je negativní a autor protivný v každé druhé větě. Jediné, co mu na Rusku a Rusech vyhovuje je to, že ho všude vozí, ubytovávají a hostí zadarmo. O politických názorech nebudu polemizovat, respektuji, že každý máme trochu odlišný pohled. Všechna místa v Rusku (ani v žádné jiné zemi na světě) nejsou idylická a krásná, ale když cestuji, snažím se hledat pozitiva. Žila jsem v Rusku pět let a procestovala 40 regionů, proto vím, že všude se dá najít něco zajímavého, jen musí mít člověk mysl otevřenou a ne zatemněnou hluboko zakořeněnou rusofobií a vlastním negativismem.

Tak jsem to celé přečetl a vůbec toho nelituju. Takto plastický obraz Ruska bych nezískal z televize. Autor cestuje po sibiři, plaví se po Jeniseji a cestuj až na sever na poloostrov Tajmyr, cestou navštěvuje města jako Novosibirsk, Krasnojarsk, Omsk, Dudinka. Očividně toho má spoustu nastudována z historie a má široký rozhled o různých věcech. A popisuje Rusko takové jaké je, samozřejmě je velmi kritický vůči Putinově režimu a popisuje tam rozkrádání a mafianizaci. V cestopise mimo jiné navštívíme i sibiřský Turuchansk, kam byl vyhnán vrah Džugašvili a kde obcoval s nezletilou a plánoval plány na světovládu s vrahem Sverdovem, který osobně popravil carskou rodinu. Z některých fotografií měst na Sibiří sálá téměř postapokalyptická atmosféra rozpadu. Vřele doporučeno všem, kdo si chtějí udělat obrázek jak to v Rusku doopravdy vypadá. Já sám bych se tam někdy rád podíval, ale ten režim mne odrazuje.