Cesta k sobě

Kniha se mi líbila a četla se mi úplně sama, přečteno za jeden večer. Líbí se mi jak je Iva upřímná a popisuje osobní pocity ženské po 30 s dítětem na krku, když se stěhuje na vesnice, kam vlastně nechce, ale dělá to pro rodinu. Je to městská holka, která je na něco zvyklá na nějaký ten městský standart a o ten dočasně přijde, stěhování na vesnici a covid. Takže se defakto válí doma, vaří a kyne a je nešťastná. Pak si jednoho dne po skončení covidu stoupne na váhu a chce se sebou něco dělat, tak zkouší různé diety a defakto hledá způsoby jak zdravě zhubnout. Zhubnout se jí nakonec povede a zároveň tím zase začne žít ten svůj městský styl života, začne si užívat života a začne být šťastná se sebou. Popisuje dobré vztahy v rodině, manželství jak klape, jak hodného manžela a syna má, že zemřel její otčím a jak těžké to bylo. Pak o setkání s přáteli v Paříži jak je viděla po 10letech. Četlo se to fakt samo a krásně, hltala jsem to, polidštila se mi zas o něco víc. Ivu mám ráda a konečně tu bylo vysvětleno i to jak on ní a manželovi psali média tu polyamorii, tady to vysvětlila a myslím si, že mají krásné manželství. Kniha moc pěkné, doporučuji ženským co mají děti, nebo ženským po 30, je to takové znovu nakopnutí do života.