Cesta k nesvobodě

Moje první od autora byla "Tyranie" a tohle je takové víc rozepsaní pro toho, kdo chce jít hlouběji. Celkem se bavím tím, že je autorovi předhazována nestrannost. Uvědomujete si, jak je to těžký? Kdo viděl alespoň jeden akční film, kde se policajt snaží vyjednávat s bláznem s granátem, má to těžký. Buď ho střelí nebo po něm hodí svůj granát. Na tohle se já koukám. Ne na ty sraby, co vyjednávaj. A Snyder je jako ten cool policajt, kterej ví, že vyjednávat s bláznama nemá cenu. Protože...tohle je věta, kterou opakuju často...kdo by si to měl přečíst, si to nepřečte, jenom bude prudit v diskusi... Název knihy je víc než vystihující. Jsme na cestě k nesvobodě. Na dobrovolné cestě, ukolébáni lží, že to bude dobrý. Nebude...

Moje předsevzetí z konce loňského roku, kdy jsem si na letošní rok naplánoval četbu Snyderových historických knih, bohužel padlo, proto jsem rád, že se mi podařilo přečíst alespoň nejnovější Snyderovu politologickou knihu Cesta k nesvobodě. Autor touto knihou de facto navazuje na svoji předchozí knihu Tyranie, která byla krátká, úderná a srozumitelná pro širší čtenářské publikum. Cesta k nesvobodě je naproti tomu obsáhlejší a více teoretická. Snyder ve své nejnovější knize zajímavě analyzuje ideologický základ současného Ruska (přiznávám, že jméno Ivana Iljina jsem dosud neznal). Pokračuje přesným a pečlivě odzrojovaným popisem anexe ukrajinského Krymu a války na Ukrajině včetně sestřelení letu MH17. Evropě jako takové se podle mého názoru věnuje okrajově, čekal bych podrobnější analýzu situace např. v Německu, Polsku, Maďarsku, Francii a Velké Británii (v tomto směru doporučuji knihu Jamieho Kirchicka Konec Evropy). Poslední třetina knihy je pak věnována Spojeným státům americkým a konkrétně Donaldu Trumpovi, jeho cestě do Bílého domu a ruskému podílu na jeho zvolení. Stejně jako v případě Tyranie je i zde autorovi vytýkán nedostatek nestrannosti a antitrumpovský postoj. Já jsem při četbě tyto pocity neměl. Autorovy argumenty měly základ v uvedených zdrojích, vyznívaly logicky a skvěle do sebe zapadaly. Navíc člověk nemusí být historik ani politolog, aby poznal, že je Donald Trump katastrofou nejen pro samotné USA, ale se svojí politikou "America first" i pro Evropu nebo např. Blízký východ. A že je Rusko schopné dezinformačními kampaněmi ovlivňovat veřejné mínění a zasahovat do voleb v jiných státech je rovněž všeobecně známá věc. Kniha tak podporuje teze, které jsem o současném Rusku četl v jiných knihách. Timothy Snyder svojí knihou předkládá obraz současného světa a v jejím závěru apeluje především na poučení z dějin. Myslím, že právě to je to hlavní poselství, které by si měl čtenář z této knihy odnést.

„Definitivní pravda je na tomto světě nedosažitelná, avšak když o ni jedinec usiluje, vzdaluje se tak nesvobodě. Pokušení věřit tomu, co nám připadá správné na nás neustále útočí ze všech stran. Autoritářství začíná tehdy, když už mezi pravdou a tím, co je lákavé, nedokážeme rozlišit. Avšak cynik, který usoudí, že pravda vůbec neexistuje, je občanem, který vítá tyrana.“ Příběh ruské propagandy a ovládání veřejnosti jejím prostřednictvím je velmi aktuální. S dopady se potýkáme v naší zemi každý den. Timothy Snyder je vhodným průvodcem (kniha je propracovaná a důkladná, snáší velké množství faktů, které dokáže výborně interpretovat – Snyder se opět ukazuje nejen jako poctivý historik, ale také jako brilantní esejista) – téma národních narativů výborně zpracoval už ve své knize Obnova národů. Nyní ukazuje, jak univerzálně propaganda funguje a jak pracuje stále stejně – že pokaždé dojde k vytvoření zjednodušené verze dějin, která potlačí vlastní problematická místa a zdůrazní chyby těch druhých. Zveličení rozdílů mezi námi a „nimi“, vyvolání pocitu nepřekonatelné nekompatibility a nevyhnutelného konfliktu hodnot. Je až k nevíře, jak dobře to máme zdokumentované z minulosti (komunismus, nacismus, náboženské konflikty...) a jak přitom snadno znovu skáčeme demagogům na lep. Podstatná část knihy popisuje nástup Putina k moci, jeho přepisování dějin svého národa a manipulování s veřejným míněním. Je to mimořádně teskné čtení, ve kterém nedokážu nevidět ruské občany jako hlavní oběti. Já vím, sledovat agresivně naladěné muže a ženy, kteří vychvalují Putinovu sílu, nostalgicky vzpomínají na Stalina, pohrdají demokracií a právy jednotlivce není nic příjemného a tito lidé vyvolávají odpor a nechuť. Ale stejně, já na ně nedokážu nahlížet příliš příkře (tím samozřejmě nechci říct, že bychom se jim neměli razantně bránit!). Ruská historie je prostě specifická a osudy ruského lidu opravdu nejsou záviděníhodné. Příběh o výjimečnosti vlastního národa je tak často jediným zdrojem hrdosti a dá se pochopit, že se ho Rusové nechtějí vzdát – podívat se do očí historické pravdě se zdá být příliš náročným úkolem. Méně pochopení mám pro obyvatele Evropy a USA. K úctě k pravdě a jejímu hledání a hájení bychom měli být vychováváni a vedeni – snadnost, s jakou jsme tyto hodnoty opustili je zahanbující. Ano, polehčující okolností jistě je, že na způsob vedení informační války jsme nebyli připraveni – boti, trollí farmy a algoritmy zpráv na facebooku byly nasazeny v mnohem větším objemu, než jsme si dokázali představit. Přesto, míra naší zranitelnosti je překvapivá a přecenili jsme zjevně i naši schopnost odolávat manipulacím. Snad nám knihy jako je tahle pomohou se v problematice zorientovat, a stát se odolnějšími v podléhání lžím a odhodlanějšími v bránění pravdy. Bylo by nám to ku prospěchu. „Když dějiny nahlédneme takové, jaké jsou, uvědomíme si díky tomu, jaké v nich zaujímáme místo, jak se můžeme sami změnit a v čem se můžeme zlepšit.“

Moje první od autora byla "Tyranie" a tohle je takové víc rozepsaní pro toho, kdo chce jít hlouběji. Celkem se bavím tím, že je autorovi předhazována nestrannost. Uvědomujete si, jak je to těžký? Kdo viděl alespoň jeden akční film, kde se policajt snaží vyjednávat s bláznem s granátem, má to těžký. Buď ho střelí nebo po něm hodí svůj granát. Na tohle se já koukám. Ne na ty sraby, co vyjednávaj. A Snyder je jako ten cool policajt, kterej ví, že vyjednávat s bláznama nemá cenu. Protože...tohle je věta, kterou opakuju často...kdo by si to měl přečíst, si to nepřečte, jenom bude prudit v diskusi... Název knihy je víc než vystihující. Jsme na cestě k nesvobodě. Na dobrovolné cestě, ukolébáni lží, že to bude dobrý. Nebude...

No jako všechny knížky, které jsem zatím od autora četl, tak Vás prostě nenechá vydechnout a musíte o tom ještě dlouze přemýšlet. Říkám si, jestli je to jenom z poloviny pravda, tak pánbů s námi.... Ano to vykreslení stávající situace je opravdu až děsivé. Protože to nebyla první knížka a ani článek, který jsem od Timothyho četl, tak vím, že je ve svých názorech konzistentní a že se opravdu prescizně věnuje sběru podkladů... Proto kníže Volodymir a založení ruské dynastie v Kyjevě...., postoje současného knížete Vladimira, jako reinkarnace tohoto zakladatele, no říkám si, to snad nemůže ýt pravda.. Společně jsme žili a vítězili v nejhroznější válce. A budeme žít společně i nadále. Těm kdo nás chtějí rodělit, mohu říci jen jedno, ten den nikdy nenastane. ..... Uf, to opravdu silný kalibr. Na druhé straně Trump a jeho přihrávky knížeti .... Ta myšlenka je jasná, tito rádoby vládcové neformulují jak má být zítra, Ti hledají a určují nepřítele. Proto je třeba informace třídit a nenechat se vsét jako ovce. Mít vlastní názor a debatovat o myšlenkách , ano to je demokracie. Proto si zítra určitě půjdu poslechnout myšlenky na Letnou a tím vyjádřit, to, že stojí za demokracii bojovat, samozřejmě v tomto případě naprosto pasivně....

Moje předsevzetí z konce loňského roku, kdy jsem si na letošní rok naplánoval četbu Snyderových historických knih, bohužel padlo, proto jsem rád, že se mi podařilo přečíst alespoň nejnovější Snyderovu politologickou knihu Cesta k nesvobodě. Autor touto knihou de facto navazuje na svoji předchozí knihu Tyranie, která byla krátká, úderná a srozumitelná pro širší čtenářské publikum. Cesta k nesvobodě je naproti tomu obsáhlejší a více teoretická. Snyder ve své nejnovější knize zajímavě analyzuje ideologický základ současného Ruska (přiznávám, že jméno Ivana Iljina jsem dosud neznal). Pokračuje přesným a pečlivě odzrojovaným popisem anexe ukrajinského Krymu a války na Ukrajině včetně sestřelení letu MH17. Evropě jako takové se podle mého názoru věnuje okrajově, čekal bych podrobnější analýzu situace např. v Německu, Polsku, Maďarsku, Francii a Velké Británii (v tomto směru doporučuji knihu Jamieho Kirchicka Konec Evropy). Poslední třetina knihy je pak věnována Spojeným státům americkým a konkrétně Donaldu Trumpovi, jeho cestě do Bílého domu a ruskému podílu na jeho zvolení. Stejně jako v případě Tyranie je i zde autorovi vytýkán nedostatek nestrannosti a antitrumpovský postoj. Já jsem při četbě tyto pocity neměl. Autorovy argumenty měly základ v uvedených zdrojích, vyznívaly logicky a skvěle do sebe zapadaly. Navíc člověk nemusí být historik ani politolog, aby poznal, že je Donald Trump katastrofou nejen pro samotné USA, ale se svojí politikou "America first" i pro Evropu nebo např. Blízký východ. A že je Rusko schopné dezinformačními kampaněmi ovlivňovat veřejné mínění a zasahovat do voleb v jiných státech je rovněž všeobecně známá věc. Kniha tak podporuje teze, které jsem o současném Rusku četl v jiných knihách. Timothy Snyder svojí knihou předkládá obraz současného světa a v jejím závěru apeluje především na poučení z dějin. Myslím, že právě to je to hlavní poselství, které by si měl čtenář z této knihy odnést.