Česká královna Žofie

Tak jsem konečně na konci dubna dodělala letošní výzvu, ale že si vezmu ke čtení takový oříšek jsem nečekala. Nebyla to žádná rychlovka. Historické knížky čtu ráda, docela jsem se začetla a nabyla nových vědomostí. Získala jsem nový (ženský) pohled na kus doby před i husitské. Soužití Žofie s Václavem IV. mi připadá hooodně uhlazeně podané. Holt královna nemohla být žádná křehotinka.

Psát odbornou knihu o historické postavě s nemnoha dochovanými zdroji informací je dost obtížné. Jejich shrnutí je velkou předností publikace. Čím však vyplnit bílá místa? Za vcelku zajímavým líčením obecnějších dobových událostí a reálií se samotná Žofie poněkud vytrácí, případně slouží jen jako spojovací článek textu. Autorka si pochopitelně dovoluje pouze velice opatrné spekulace o tom, kde královna případně mohla být, či jak se kdy cítila. Přitom největší vypovídací hodnotu o člověku má jeho korespondence. Škoda, že součástí knihy není edice Žofiiných dopisů.