Černý úsvit

Až když jsem si sedla k tomu, že napíšu komentář, jsem zjistila, že tahle kniha je již třetím dílem ze série. Pěkný, no... Ale abych pravdu řekla, vůbec to nezabránilo tomu, abych si poslech audioknihy vcelku užila. I když "užila" se mi tu tedy zdá jako dost nepatřičný výraz vzhledem k obsahu, ale snad mi rozumíte... Pravda je, že kriminalisté Tom Stilton a Olivia Rönningová, podle nichž se série jmenuje, skutečně působí, jako že se znají již z dřívějška (očividně, když je to již 3. díl), ale nijak jsem neměla pocit, že by se tu výrazně odkazovalo na něco z předchozích dvou knih. Neměla jsem pocit, že něco nechápu, že mi něco uniká a že postrádám souvislosti. Takže asi není očividně takový problém si knihu přečíst/poslechnout bez znalosti předchozích dílů. Jak již naznačuje anotace, pracuje se tu s tématem mrtvých dětí a s otázkou rasismu. To tu je skutečně v příběhu dost silně nasáklé. Autorská dvojice tu zobrazuje společenské klima, které je rozbouřené, neklidné a na hraně. Netuším, jestli je situace ve Švédsku skutečně takto napjatá - kniha naznačuje, že ano. Každopádně to společensko-politická situace tu je popsaná vcelku důvěryhodně, že by čtenář snadno mohl uvěřit, že to tak skutečně je. Vyšetřování mělo docela švih a spád. Docela dost akce, napínavé scény tu taky najdete. Rasistický podtext mi otvíral kudlu v kapse, to mi bylo občas nepříjemné poslouchat. A v kontextu zabíjení dětí teda dost síla. Ačkoliv obsahově je to místy docela hnus, přesto hodnotím vysoko, protože to pro mne splnilo to, co od detektivky čekám. Mělo to hlavu a patu, neodhadla jsem spoustu věcí, bylo to svižné, hlavní postavy vyšetřovatelského týmu mi seděly. Navíc audio podoba knihy se mi dobře poslouchala. Interpretace Martina Stránského a Anity Krausové se mi moc líbila. Možná zkusím i ty předchozí dva díly ze série...

Audiokniha. Sice mě téma rasismu a neonacismu moc nenadchla, ale kniha měla spád a napětí. Jsem ráda, že se odkrylo tajemství tetování Luny. líbilo se mi společné pátrání Olivie a Toma.