Cassi

Ani nevím, proč jsem si knihu v knihovně přibrala, možná tím psím kamarádem na obálce:-) a asi taky tím, že knihu chválí mistr všech mistrů pan Backman (doufám, že se brzy dočkáme i u nás překladu jeho novinky). Také jsem udělala to, že jsem se před četbou koukla na goodreads a byla překvapená, že kniha má tak málo přečtení a opravdu velmi nízké hodnocení. A tak jsem se začetla, abych si utvořila vlastní názor. Ano, je to příběh, který nevybočuje z řady jiných, kdy hlavní hrdinka, přehodnocuje život a z pomyslného dna se odráží a mění život v malé vesničce, která je zalidněná rázovitými postavičkami. Originálním prvkem je její image léčitelky, která tak nějak zvláštně vznikla, sama, ani po dočtení, nevím proč:-), ale každopádně je na ní vystavěna zápletka knihy. No, a tohle je velká nadsázka, která, možná, ředí dojemný příběh Pavla a některé ostatní, protože se toho řeší opravdu dost. A ta ztřeštěná, svým způsobem vnucená, ezo mise nakonec působí jako katalyzátor a to nejen pro Cassi. Nebylo to špatné, ale moc mi nevyhovoval styl psaní, já se chvíli nemohla začíst, věty na mě působily těžkopádně. Hodnocení o maličko zvýšil psí hrdina Maine, sic má roli jen společníka, který "je" v blízkosti hrdinky, občas se proběhne a taky zaštěká, ale kdo má psího kamaráda ví, že když je ouvej, tohle pomůže strašně moc :-). Konec dojemný, posledních pár kapitol se mi líbilo moc.

Takové střídavě oblačno a slunečno :). Některé části se táhly i mně, milovnici pomalých příběhů. Pár scének vtipných (Cassiny seance), pár dojemných (Pavel, Karl-Adam)