Čarodějův odkaz

Čarodějův odkaz mi umožnil zpozorovat hned dvě drobné chybky, které se netýkají ani tak obsahu, jako spíše samotných knih ze série Svět tisíce dobrodružství. Ono se totiž u gamebookových sérií - o samostatných kusech či sériích - hodí mít na hřbetě knihy její umístění v sérii. Že první díl hraju jako druhý jsem zjistil až z DK; propojené jsou totiž velmi volně skrze hlavní postavu mladého pomocníka v kovárně a jeho krajně nesympatického bratránka. Ono by pořadí mohlo vyplynout z děje, ale ten se návazností mezi dobrodružstvími (zatím?) naneštěstí nezabývá. Tentokrát je od začátku jasné, co máte udělat a kniha vás celkem jasně směruje na správná místa. Samozřejmě je zde pro vás uchystáno několik chytáků (konečně jsem alespoň jednou využil své Písemnictví) a během hraní je třeba dbát na logiku. V tomhle je to stejné jako v pro mně subjektivně lehčím Pokladu zlobrů; stejně tak nepotřebujete kostky, ale taky nejde jen o walkthrough. Dokonce se sem tam dočkáte i hádanky a to v podobných knihách mám rád. Zauvažovat by se snad dalo nad tím, že Korduula jako království je spíše splácanina a jako takové nefunguje... ale po příběho-herní stránce to vtáhne natolik, že vám to bude jedno. Takže celkově jsem spokojen mohu snad jen namítnout, že česká mutace obálky se opět dějově netrefila (i když je fajn). Rozhodně doporučuji (nejen) mladším a začínajícím hráčům gamebooků!

Někdy se risk vyplatí, jindy zase ne. Mám za sebou úspěšně zdolanou misi (hned napoprvé, jupí) na záchranu země plné nejrůznějších magických tvorů. Jedná se o klasické hrdinské putování, společnost ti ze začátku tvoří jen tvůj oplácaný a nepříliš chytrý bratranec, což může být zdrojem předčasného konce tvé cesty, nebo naopak zdrojem lehkého humoru. Roky už jsem po gamebooku nesáhla a nečekala jsem, že u něj vydržím a dokončím svou cestu. Splnil svůj účel. Nudit se nebudete.