Nečekal jsem příliš, protože vůči tuzemské komiksové tvorbě jsem trošku skeptický, ale Candide příjemně překvapil po všech stránkách. Tedy hlavně po té výtvarné, protože Karel Jerie dostal maximum prostoru a barviček a bezezbytku toho využil. Především pak při válečných konfliktech a to jak v nápadité sekvenci okének, tak v tvůrčí imaginaci při ztvárnění strojů a potvor, které se na scéně vyskytují. Doslova vizuální orgie. Ovšem ani scénář nezůstává pozadu. Ačkoliv se jedná o uměleckou parafrázi světoznámého díla mistra Voltaira, čtenář se v ději či pojmech neztrácí, ani když při studiu na střední škole nedával pozor a tahle filozoficko-existenciální klasika mu unikla. Vyprávění doslova uhání od první stránky, je nabito osobitým vtipem i morálním přesahem a zároveň si ponechává nadčasový obsah původního sdělení. A možná právě díky neznalosti originálu jsem si příběh tolik užil, protože jsem dopředu netušil, kam budou další kroky naivního hrdiny ještě směřovat. Takže hurá na pokračování.

Jsem mile překvapen. Velký formát dává vyniknout prvotřídní kresbě, kterou je snad nemožné si neužívat. Každá stránka, každý panel, luxus. Příběh klasika, která neurazí a občas i řádně pobaví. Potěší i galerie. Škoda jen, že se u nás moc neuchytil komiks v tomto formátu, velikost má něco do sebe. No nic, půjčený komiks vrátím a objednám si svůj výtisk, který bude za čas řádně ohmatán....