Tuto knihu jsem již jednou četla, v dobách raného mládí a už tenkrát mne uchvátila. Po dlouhých letech jsem si ji tedy zopakovala a byla jsem zase nadšená! Příběh je strhující a neskutečně čtivě napsaný. Stránky jen letí jedna za druhou ;-). O obsahu není třeba se zmiňovat, ten je totiž notoricky známý. A i když si autor ledacos přimyslel a vyfabuloval, čtenář mu to nebude mít vůbec za zlé, protože právě tím kniha jen získala na přitažlivosti.

Bylo mi osm, když jsem knihu objevila, rodiče zrovna odešli do kina na film Báthory a já byla trucovité dítě, které nedokázalo pochopit proč mě rodiče nevzali sebou taky, rozhodla jsem se tedy, že když nemůžu vidět film přečtu si knihu, kterou jsem ovšem měla od mamky taky tehdy zakázanou, prý, že na něco takového jsem ještě malá a potom bych se zase všeho bála, počkala jsem na chvíli až babička, která mě přišla hlídat začne podřimovat a hurá do akce ! Přesně jsem věděla kde knihu hledat, protože jsem na ní mlsně koukala už dlouho, No co si budeme říkat zakázané ovoce chutná vždy nejlépe.... Jaká byla má radost, když jsem si ji propašovala do pokoje a já se mohla začíst, kdyby mě někdo viděl byl by to skvělý pohled, oči navrch hlavy, kolena přitažená k tělu, no hrdinka jak se patří, ale přečetla jsem ! Stihla se zamilovat do několika zbojníků a ve své dětské naivitě jsem si snad i myslela, že až se o prázdninách vydáme houbařit, že nějakého v lese potkám... No nepotkala, ale na knížku nezapomenu.