Moc krásný příběh, inspirovaný skutečnými událostmi městečka, nesmírně emotivní a lidský s trochou magie začíná v Mexiku v roce 1910. Rodina velkostatkáře Moralese, sleduje postupující revoluci, prožívá epidemii španělské chřipky a pozemkovou reformu. Rodina se ujala miminka pohozeného venku u mostku, bylo celé pokryté včelami, které ho chránily. Bohužel mělo rozštěp rtu a někteří se báli, že je políben ďáblem a přinese jen zlo. Pojmenovali ho Simonopio, starali se o něho jako o vlastního a později narozenému synovi Franciscovi se stal bratrem. Vycítil, kdy se má stát nějaké neštěstí a snažil se rodinu bránit. Včely stále kroužily u něho, snad se s nimi dokázal domlouvat , a nikdy jemu ani ostatním neublížily. Celý příběh vypráví Francisco už jako starý muž, který přijel na místo, kde se se Simonopiem viděl naposledy. str.409 "Francisco nikdy nezapomínal, ale od chvíle, kdy se mu život zastavil, kvůli ovdovění, kvůli stáří, kvůli tichu, kvůli nepohyblivosti a osamělosti, se mu detaily jeho příběhu začaly z paměti vynořovat čím dál živější, barevnější a přítomnější. Jako obvykle se je snaži zadržet a zkrotit, jenže toho dne ho vzpomínky zaskočily. Žádaly svobodu, chtěly na vzduch, na světlo. Jako by se všechny naráz rozhodly ho přepadnout, zaplavit všechny jeho smysly, všech pět, které uznávala konvence, a ty další, o jejichž existenci věděl, ale nikdy k nim neměl přístup, nedokázal je využít a ani pochopit, ty, o kterých mu jako malému vykládal Simonopio a on nikdy neměl čas ani trpělivost ho poslechnout a učit se od něj." Nádherný magický příběh plný krásných myšlenek a také s hlubokým poselstvým, který určitě dlouho nepustíte z hlavy. Další poklad magického realismu. Moc děkuji mým oblíbeným čtenářkám za doporučení, jsem ráda, že mě kniha neminula. Určitě se k ní vrátím.

Nádherná kniha, kterou jsem poslouchala jako audio v němčině a naprosto mne uchvátila! Ale začnu raději hezky od začátku ;-). Píše se rok 1910 a my se ocitáme na rodinné haciendě rodiny Moralesů v Linares v Mexiku. Den za dnem sedává stará Nana Reja ve svém vrzajícím houpacím křesle, už dlouho toho moc nenamluví a dřímá na slunci. Až jednoho dne náhle zmizí a všichni se obávají nejhoršího. Začnou ji tedy hledat a nakonec ji také opravdu nalézají. Ale ona není sama, má u sebe totiž malé miminko celé zakryté rojem včel. Chlapeček díky její trpělivé péči přežije, ale ne pro každého je to zázrak. Simonopio je totiž postižený a jsou i tací, kteří věří, že jej políbil samotný ďábel... Později se do rodiny Moralesových narodí Francisco a ten je posléze jediný, kdo se dokáže se Simonopiem dorozumět. A právě díky tomu se rodině podaří přežít španělskou chřipku nebo občanskou válku. Bohužel však žádné štěstí nikdy nevydrží navždy... Kniha je opravdu krásně napsaná a čtivá, je v ní hodně emocí a za sebe musím přiznat, že jsem její poslední část už poslouchala se zatajeným dechem a slzami v očích. A také ji určitě doporučuji všem čtenářům, kteří vyhledávají spíš tiché a neuspěchané romány.