Byl jsem ve vězení...

Hodně zajímavá kniha napsaná formou rozhovoru, kdy Otto Broch vypráví o svém životě vězeňského kaplana, proložená čtrnácti případy odsouzených (muži i ženy) + doplněná ilustračními fotografiemi Jindřicha Štreita. A i když se vším nesouhlasím, tak myslím, že tohle má smysl, protože člověk se špatným a zlým nerodí, ale určitými špatnými vlivy někdy bohužel v rodině, někdy z okolí se může dostat na scestí a pak do vězení a pokud mu nějaká víra pomůže se dostat zpět , tak proč ne ...

zaujal název, a protože znám jednoho nemocničního kaplana, chtěla jsem poznat zážitky jeho kolegy. Foto pana Štreita jako bonus. Sám Otto Broch je zajímavý člověk, jeho pojetí víry, síla modlitby.. jeho vlastně dost lidský pohled na odsouzené, kde měl své představy a očekávání, jako mnozí z nás, a také se třeba ve svých odhadech spletl.. no neustal v jednom - dávání šancí. Tady se mě to možná dotklo nejvíc... mít ten hezký, nehodnotící, všeobjímající pohled, nečekat a o to více dostat. Je škoda, že tam nebylo více ozřejmeno, jak může být katolickým kaplanem a zároveň mít rodinu.. A ta síla modlitby. Zajímavé čtení.