Bůh v těle

"Být Bohem v těle znamená být člověkem, který převzal plnou zodpovědnost sám za sebe." str. 175 Podle mě si autor ukousl příliš velké sousto. Jde o jeho osobní prožitky a zkušenosti s užitím různých látek měnících stavy vědomí. Snaží se nám tak sdělit do určité míry nesdělitelné. Zážitky stavu jednoty se vším, nekonečné lásky a přístupu k neomezenému vědomí se podle mě nedá popsat. Navíc jsem měla trochu pocit, že autor úplně neví, o čem všem má psát - začne s obecným úvodem ohledně božské jednoty a evoluce, pokračuje s pár přípravnými cviky před užitím entheogenů, přeskočí na fraktální geometrii, jako nosiče vědomí a ukončí výčtem jednotlivých látek a jejich účinků. Nehledě na to, že díky svému prožitku šmahem odsoudí veškeré další cesty - např. poznatky z východních náboženství (meditace, jóga) nebo zkušenosti dalších lidí s užitím látek měnících stavy vědomí. Na druhou stranu chápu, co by rád čtenářům sdělil, jenže tyto informace se těžko zpracovávají mozkem, je potřeba je prožít, aby člověk pochopil... Bez toho bude tahle kniha pro čtenáře jen velkým zmatkem, ze kterého nebude vědět, co si vlastně měl z knihy odnést.

Tuhle knihu úplně zabila uspěchanost. Kdyby si na tom dal autor víc záležet, mohla být skvělá. Tedy možná. Autor knihu napsal díky jednomu zážitku, ale podle mě to měl nechat uležet. Aspoň několik let a pak si tuhle problematiku lépe nastudovat. Způsobem provedení je to jen další prorocký výkřik, slyšte mou pravdu, všichni se pletou, jen já vím jak to je. Tenhle přístup celou knihu neuvěřitelně shazuje. Jedna z věcí co mi vadí je, když někdo kritizuje něco čemu nerozumí. Ball nerozumí buddhismu a možná ani spirituálnímu životu. Ball odmítá náboženství a esoteriku, ale jak správně poznamenal překladatel v doslovu, s vaničkou vylil i dítě. Na kritice náboženství nebo esoteriky samozřejmě není nic špatného. Jenže kritika musí vycházet z pochopení a ne, že kritizuji něco, čemu sám nerozumím. Takto je kniha jen krásnou ukázkou co se stane, když agnostický ateista uvěří v Boha. Na světě se objeví další náboženský fanatik. Tak na mě kniha působí a to je určitě přesně to, co Ball nechtěl. Jeho představa Boha je sice odlišná než u normálních náboženství. Ale pořád je to jen náboženská představa. Kde bere jistotu, že zrovna ta jeho je ta správná? Co mu dává patřičnou autoritu? To jsem v knize nenašel. Jeho představa naopak dobře zapadá do New Age nebo esoteriky, které oboje Ball ostře odmítá. Ikdyž autor knihu zamýšlel i pro ateisty, tak ti nejspíš knihu znechuceně odloží. Ball je sice na straně vědy, ale to jak knihu pojal s vědou nemá nic společného. V knize několikrát popírá karmu. Tedy příčinu a následek. To je prostě krize. Nábožensky založeným lidem zas bude vadit jeho arogance. Zpracování knihy je velmi nevyzrálé. Bohužel ani rady ohledně užívání entheogenů v knize nemají úroveň. Není to propracované, jednotlivé entheogeny jsou popsány na pár stránkách. Celá kniha působí odfláknutě a jde z ní cítit, rychle to musím napsat, ať už to mám za sebou. Já jsem příznivec entheogenních látek, ale tahle kniha o nich moc pěkný obrázek neudělala. Skeptický člověk si pak řekne, kamže to ty entheogeny vlastně vedou? A víte co? Možná bude mít pravdu. Kniha je velmi inspirující a přesně zapadá do současného duchovního paradigmatu. Místy je naopak lživá díky autorovým neznalostem. Totálně promarněné dílo. Začátečníkům vůbec nedoporučuju. Kniha je určená čtenářům, kteří mají pozitivních vztah k psychedelickým látkám a na duchovno se dokáží dívat z psychologického sekulárního pohledu. Kniha je vhodná i pro ateisty s otevřenou myslí. Taktéž pro ty, kteří znají Tolleho nebo dzogčhen a chtěli by další inspiraci. Moudrost hub je geniální dílo, ale tohle se vážně nepovedlo. 60%