Budoucnost kapitalismu

První část knihy obsahuje kritiku soudobého kapitalismu, zejména monopolů, maximalizace zisku za každou cenu, volného trhu, nestabilitu způsobenou financializací a burzovními spekulacemi. Požadavky knihy na ekonomiku jsou hlavně progresivní daně, protože velké firmy inkasují více rentu než zisk (! a je prokázáno, že zdanění renty nemá vliv na ekonomickou efektivitu, i kdyby se daně využily naprosto nesmyslně, pokud se vyžijí smysluplně, může efektivita jen růst…) a trestní odpovědnost vedení podniků, pokud podnik vůli malému zisku bude ignorovat veřejný zájem, soudy by měli v tomto zákonu vytvořit precedenty, na základ kterých by se právo v tomto bodě samo postupně upřesňovalo, přitom se musí být hlídáno, zda se důsledky zákonů nevychylují příliš na jednu stranu a zákon musí být průběžně upravován. Dále se kniha zamýšlí nad funkcí rodiny a konstatuje, že instituce rodiny se postupně rozpadá a neplní své úlohy. To je pravda, ale řešení kniha nenabízí. Dále kniha požaduje převzetí odpovědnosti a solidarity na mezinárodní úrovni, avšak požadavky této části jsou spíše autorovým zbožným přáním, nejen, že není nabídnuto řešení, ale myslím, že věci vůbec nemohou fungovat tak, jak by autor chtěl (pomoc uprchlíkům, dotování Afriky…), i když je nutné tyto problémy řešit, nestačí k tomu jen nadšení a touha pomáhat, autorův přístup bude zvláště v době přistěhovalecké krize většinu lidí od řešení podobných problém spíše odrazovat. Dalším tématem je růst metropolí na úkor regionů, který je nutným důsledkem působení volného trhu. Autor dokazuje (přesvědčivě), že zisky z vyšší produktivity způsobené centralizací nutně skončí v rukou majitelů nemovitostí, protože lidé se budou stěhovat za vyšší produktivitou a budou si konkurovat o nutnost bydlení až do chvíle, kdy se zisky v metropolích a v regionech vyrovnají. O tento zisk se majitelé nemovitostí nijak nezasloužili, a navíc podporuje spekulace. Proto je možné řešit rozdíl mezi regiony a metropolemi vyšším zdaněním a podporou podnikání v regionech. Dále je zajímavé upozornění na fakt, že v době, kdy potraviny enormně zdražují, klesají příjmy zemí, které se produkcí potravin nejvíce zabývají. S ideální alokací způsobenou volným trhem není asi vše úplně v pořádku…

Za mě celkem solidní kritika kapitalismu. Přesto mám poměrně dost výhrad. Prvně autor navrhuje na takřka veškeré neduhy jeden lék, tím je více státu, který bude kapitalismus regulovat. V dnešní době, kdy je stát vnímán jako to největší zlo, je takové tvrzení dost odvážné. Tím nechci říct špatné, ale něco takového by chtělo celkovou změnu v myšlení, což je běh na dlouhou trať. Horší je to, že kniha je dost zasazená do britského prostředí. Tím pádem mnoho postřehů ztrácí pro našince smysl, jelikož realita v ČR (ale potažmo i EU), je dost jiná. Poslední výtka je dle mého nejpodstatnější. Autor totiž vnímá poválečné roky a s nimi spojenou zlatou éru kapitalismu jakožto něco, k čemu se máme vrátit. Co bylo bytostným vyjádřením myšlenky kapitalismu a jeho uvedením do praxe. Obávám se ale, že opak je pravdou. To, co je vlastní kapitalismu, jsou jeho rozpory, vykořisťování lidí (ale i zvířat a životního prostředí), nerovnosti a další strasti, které dnes a denně vidíme kolem sebe. To je pravý kapitalismus. A ona zlatá éra je naopak excesem proti normě, která vznikla za dost jedinečných okolností, které se asi nebudou opakovat. Proto v kapitalismus s lidskou tváří nevěřím, jelikož by šlo o kapitalismus, jenž popírá své bytostné základy, svou podstatu. Ale rád bych se mýlil...