Půjdu proti proudu, a i přes smýšlení Audrey Gibsonové, že má o kolečko víc a já si často říkala, že v tom bude jiný problém (než pouhé kolečko), jsem se od toho oprostila a tuhle trhnou, praštěnou, šílenou, módní vintage upcyklovačku, si oblíbila. :) Také jejího kocoura Garyho... jeho živé úlovky a následně Vévodu s motýlkem i bez. V reálu, by si žádný guvernér něco takového domů nepořídil (nemyslím to zvířectvo :) ), ale knižní Warren Russo, někoho takového potřeboval. Kolikrát jsem se smála nebo culila s ním. A jak on potřeboval jí a Gary svojí psycholožku, tak i Audrey svého (NE)zaměstnance Millera. Tenhle středoškolák mě bavil, a co z toho vzešlo bylo i překvapením. Mimo zábavy ohledně šílenější hrdinky se zvláštními duševními pochody a pár domácích mazlíčků kniha moc nenabízí, ale na vypnutí a ujištění, že někdo je na tom hůř než vy, je to fajn. :) 3,5*

Audrey zdědí po své tetě starý dům ve městě Albany a rozhodne se v něm otevřít svůj vlastní obchůdek s upcyklovanou módou. Jediným problémem je nedostatek financí, proto když jí její jediná stálá zákaznice navrhne rande s jejím synem, Audrey na tento zvláštní návrh kývne. Tato zákaznice však zapomněla zmínit jeden velice důležitý detail. Jejím synem je samotný guvernér státu New York, Warren Russo, do kterého je Audrey už delší dobu zakoukaná. Ale jedno malinké rande přece nemůže ničemu uškodit, že ne? Je přeci jasné, že ve skutečnosti se tihle dva k sobě vůbec nehodí. Ona je naprosto střelená, svérázná a roztomile nešikovná. Navíc má temnou minulost, díky které vůbec není vhodnou kandidátkou na post přítelkyně politika. A on je… Warren. Dokonale nečitelný, arogantní A POLITIK! Jenže brzy je zřejmé, že se Audrey pomalu dostává Warrenovi pod kůži. A jejich rozdílnosti do sebe pomalu a jistě zapadají jako skládačky jedné skládanky. Na tuto romantickou komedii z pera autorky Jany Aston jsem se poměrně dost těšila, ale musím říct, že moje očekávání byla asi trochu jinde. Romantické komedie miluji, ale přiznám se, že u této knihy jsem se zase tolikrát nezasmála. Ano, hlavní hrdinka je totálně střelená ženská, ale mně to bohužel kolikrát ani nepřišlo vtipné. Příběh sám o sobě není špatný, v knize je hned několik zajímavých prvků, ale celkově byl příběh spíš takový plytký. Autorka ale nemá úplně špatný styl psaní, takže bych dalšímu příběhu určitě dala šanci. 3/5*