Buddhistické myšlení

Hrozně rozporuplná kniha. Zhruba do strany 100 se jedná o naprosto perfektní pojednání o budhismu, ale skoro celý zbytek knihy pak řeší, zda je mahajána hereze nebo ne. Jako kdyby to autor považoval za kacířství vůči klasickému budhismu jižního směru, ale zároveň měl tendenci to omlouvat a uvádět na pravou míru. Kniha končí značně nudnými popisy částí budhistických učení. Značné zklamání, ale díky prvním sto stranám 50%.

Je to těžkopádné čtivo pro odvážné a trpělivé čtenáře, určitě ne pro úplné začátečníky pokud jde o buddhologii. Těm lze doporučit přece jenom přístupnější a populárněji pojatý Příběh buddhismu od Donalda Lopeze. Lehce pokročilým čtenářům, studentům religionistiky či indologie, dá však Buddhistické myšlení hodně. Jde o velmi systematický a soustředěný rozbor, někdy se jde věru až na atomy (nebo na dharmy :) a identifikují se všechny zdánlivé či potenciální nedokonalosti a rozpory. Za problematické považuji dvě pasáže: jednak Williamsovu kapitolu o mahájánské filosofii, která ke svému konci už ztrácí na srozumitelnosti a zasloužila by si ještě názornější rozvedení: nebylo-li to možné z rozsahových důvodů, jistě šlo vypustit zase přebujelý aparát převážně zbytečných poznámek pod čarou. Druhý problém byla již Tribeova kapitola o tantrickém buddhismu, kde se část kategorizující různé tantry stává neúnosně nepřehlednou autorovou potřebou vyjmenovat co nejvíc složitých sanskrtských názvů i jejich variací v různých překladech. To pro drtivou většinu čtenářů nemá nejmenší význam: ocení to snad studenti, kteří se chtějí více profilovat na tantrickém buddhismu, kteří ale budou muset do látky pronikat tak i tak a tato kniha jim stejně stačit nebude. Zde měli autoři důkladněji zvážit, které informace jsou pro přehled tohoto typu nutné a které nikoliv.