Buddhismus a kvantová fyzika

Konečně si někdo dal tu práci a propojil kvantovou fyziku s budhismem, konkrétně ponejvíce s Nágardžunou a jeho "ne toto, ne tamto" (Múlamadhjamakakárika -MMK). Jedno podporuje druhé. Tento opus předpokládá u čtenáře jakési základy filozofie (Platón, Descartes a jiní) a alespoň laický zájem o fyziku, nejlépe kvantovou. Jde o to, uvědomit si rozdíly mezi extrémními názory, které jsou základem západního myšlení (zda věc vzniká sama ze sebe, skrze cosi jiného, skrze obojí předešlé, nebo zcela bez příčiny - substancielně) a najít vhled, který je nad tím. Dle mého názoru tato kniha patří do ruky těm, kdo si roky lámali hlavu nad zenovými výroky, nad pochopením neduality, a nad vnitřním smyslem materiálních věcí, jevů, myšlenek, konceptů a sebe samých. Kdo prošli martýriem nechápání a občasných vnorů a pročetli stohy jiných filozofických a budhistických děl ale neporozuměli ke své spokojenosti a kteří v této cestě nenacházeli oporu v intelektu a vědě.

Na knihu jsem se těšil a měl v plánu si ji koupit, ale teď s odstupem času jsem rád, že jsem tak neučinil. To téma je strašně zajímavý, ale nevyužitý. Problémem knihy je v tom, že je místy až zbytečně přehnaně odborná, ale přitom vlastně klouže pořád po povrchu. Pokud chcete číst o spojení vědy a buddhismu, doporučím knihu od Dalajlamy jménem Vesmír v jediném atomu. Po dočtení ve mně převládalo takové lehké zklamání, ač kniha jako celek špatná není.