Děkuji mému oblíbenci Haruki Murakamimu za skvělý tip. Kniha se mi opravdu líbila. Autorka v ní na příběhu hlavní hrdinky a několika dalších ženských postav ilustruje sociální postavení žen v současném Japonsku. Že to mají o poznání těžší ve srovnání se ženami z evropských či jiných civilizovaných zemí, o tom není pochyb. Příčinou je zřejmě přetrvávající silně konzervativní (tradicionalistický) přístup Japonců k otázkám manželských či rodinných vztahů. Kawamaki rozhodně nezapře svůj feminismus, který rezonuje celým dílem. Cožpak o to, nemám nic proti němu a je mi sympatický. Nelíbí se mi pouze jeho radikální projevy, jimiž jsme tu a tam svědky. Moc mi konvenoval autorčin styl psaní v mnohém připomínající již zmiňovaného Murakamiho (včetně těch odkazů na japonskou gastronomii). Někomu by se možná zdál pomalý či rozvláčný, ale to mně vůbec nevadilo. Projev to byl veskrze civilní, bez zbytečného patosu, jedním slovem přesvědčivý. Vřele doporučuji všem milovníkům kvalitní japonské literatury!

Příběh první se mi líbil, i když některé motivy nejsou vůbec dotažené. Ale je to hezký popis japonské společnosti. Druhý díl už byl na čtenářskou koncentraci náročnější. Vypravěčka stále dokola dumala o možnosti početí dítěte. Je pravda, že takto pojatý popis ženské touhy po dítěti jsem ještě nečetla, myslím si ovšem, že ženy v této situaci řeší spoustu jiných, méně filozofických a více praktických, problémů než hlavní hrdinka.