Brána Irkally

Oproti jednotke príbeh obsahoval viac fantasy prvkov. Strážcovia Varadínu mi skôr pripomínal štýl historického románu. Červenák si vybral neobvyklé prostredie. O Osmanskej ríše a celkovo o Uhorsku moc spisovateľov nepíše. Určite zaujímavé prostredie, ale ja skôr preferujem staroveký Rím, alebo Severskú mytológiu. Báthory sa dostal do otroctva, kde musí slúžiť ako veslár na Osmanských lodiach. Vďaka Čelebimu sa dostáva na pevninu, no nečakal, že jeho cesta púšťou bude hotový horor. Trošku sú tu objasnené kapitánové zvláštne schopnosti, vďaka ktorým dokáže cítiť ľudí s magickým nadaním. Červenákovi sa podarila aj záporná tajomná postava, ktorá príbeh držala v napätí a je škoda, že sa v tomto diele moc o tejto bytosti nedozvedáme. Hold, budem sa musieť pustiť do pokračovania.

Připojím se k té části čtenářů, které druhý díl "Dobrodružství kapitána Báthoryho" oslovil méně než první. Tempo příběhu je sice stejně rychlé, možná i zběsilejší, ale změnilo se prostředí – pouště a muslimská kultura s neustálým alláhováním jsou pro mě lákavé asi jako zácpa s prděním... nekamenujte mě. Hlavní hrdina bohužel neprodělal žádný psychologický rozvoj k větší hloubce, akorát se stal uvědomělejším – v podstatě z ne zcela pochopitelných důvodů převlékl kabát. Loajalita k člověku, jehož si váží, je jedna věc, ovšem kde se vzala ta kapitánova ochota bez váhání mordovat souvěrce? Báthoryho společníci jsou na tom o něco líp, třebaže jejich charaktery také nejsou extra propracované. Pochvalu zaslouží zápisky z Čelebiho deníku, děj příjemně osvěžují, klidně jich mohlo být i víc. Rovněž redakční práce dopadly na jedničku, stejně jako kvalitní provedení knihy. Co dodat? „Brána Irkally“ je typická vata: navzdory spoustě putování, akce a dobrodružství se Báthory nepřiblížil ke svému cíli, tajemné schopnosti nadále odmítá ovládat, přibylo mu pár přátel a nadpřirozených nepřátel, to je zhruba vše. Zůstává svižně čtivý styl, takže na solidních, byť nenadšených 70% to v mých (ovšem přivřených) očích Kornel v potu tváře dotáhl.

Druhý díl o kapitánu Báthorym byl dějově umístěn na území kde před nedávnem vznikl islámský stát a nevím jestli se větší zvěrstva staly v tomto románu nebo v současné době. Za mne kniha za jedna. Jinak četba pro mne docela náročná, protože jsem druhý a třetí díl nesehnal v češtině tak jsem si je koupil ve slovenském jazyku a jelikož se normálně dívám na slovenskou TV. a chodím na slovenské weby a nikdy mi to nedělalo potíže tak jsem myslel že i knihy budou v pohodě, akorát jsem nepočítal s docela dost archaickými slovenskými výrazy kde jsem si musel domýšlet co znamenají, ale tak v poslední třetině jsem si už docela zvykl.

Oproti jednotke príbeh obsahoval viac fantasy prvkov. Strážcovia Varadínu mi skôr pripomínal štýl historického románu. Červenák si vybral neobvyklé prostredie. O Osmanskej ríše a celkovo o Uhorsku moc spisovateľov nepíše. Určite zaujímavé prostredie, ale ja skôr preferujem staroveký Rím, alebo Severskú mytológiu. Báthory sa dostal do otroctva, kde musí slúžiť ako veslár na Osmanských lodiach. Vďaka Čelebimu sa dostáva na pevninu, no nečakal, že jeho cesta púšťou bude hotový horor. Trošku sú tu objasnené kapitánové zvláštne schopnosti, vďaka ktorým dokáže cítiť ľudí s magickým nadaním. Červenákovi sa podarila aj záporná tajomná postava, ktorá príbeh držala v napätí a je škoda, že sa v tomto diele moc o tejto bytosti nedozvedáme. Hold, budem sa musieť pustiť do pokračovania.

Pokračování v nesníženém napětí. Do této doby mi ani nenapadlo vydat se do tak nehostinných míst. A tak s povděkem jsem s hrdiny v těchto zemích sdílela fiktivně drsné dobrodružství, no, bylo to něco. "G" mi vše zobrazil, jen ne to hlavní, to protože to nelze. Úžasná obálka napoví, a když nebudete hledat, tak se to dá pochopit, je to tajemstvím tohoto dílu. Takže další fajnovost, super. Citace:"Pokud jsi to nepochopil, zabedněnče, řeknu ti to úplně jednoduše. Nebuď zbabělý sráč a neházej za záda věci, které ti pak budou žrát svědomí." "Jenže co když tím dám v sázku vlastní duši?" "Když se zachováš nečestně, tvá duše beztak bude mít cenu suchého lejna." Pohané a bezvěrci, je třeba rozlišovat, oba pojmy jsou totéž jen Boha mají každý svého. Vzpomínka na dětství " Hajdy, hajdy do hajan." Zde v knize, "Hajdy, hajdou" útočící pokřik hajduků. V idylický slovní význam se změnil válečný pokřik.