Bludný kruh

Glen808 vyjádřil i mé pocity a vztah k autorovi. Pro které čtenáře je nutné psát tak brutálně, nevím. A nepředstavitelné množství finančních prostředků na obou stranách? Celkově můj dojem---"Čeho je moc, toho je příliš". Už nebudu další knihy autora vyhledávat. Jednu hvězdu za začátek, sliboval zajímavý příběh, postupně se to zvrhlo.

Bludný kruh... Knížka se čte opravdu moc dobře, i já doporučuji přečíst nejdříve Šelmu. V Bludném kruhu Wilbur Smith popisuje velice detailně mučení lidí - některé fáze jsou opravdu síla (řezání uší a následná vražda, znásilňování, požírání lidí prasaty a krokodýly....). Takže pro slabší povahy - raději nečíst.... ;-) Za mě 4 hvězdičky, násilí tam bylo zbytečně moc...

Bludný kruh je pokračování knihy Šelma. Vrátil jsem se k pokračování v druhém dílu po 4 letech. Dlouho jsem váhal knihu otevřít kvůli komentářům, že je kniha dost brutální. Naštěstí to tak hrozné nebylo. Znovu se zde setkáváme s Hectorem Crossem, jeho ženou Hazel Crossovou, Nasťou, Paddym a nově také s dcerkou Catherin Crossovou, Jo Stanleyovou a lidskými zrůdami Carlem Bannockem a Johnnym Congem. Oproti jiným knihám zde autor popisuje mnohem více zvráceností, než je tomu zvykem v jiných knihách, ale myslím, že to proto, že někteří lidé prostě opravdu bezcitní a zvrácení jsou a těžko je, je pak popisovat něžně. Není to ale ten klasický Wilbur, jak ho známe. Tedy, já Wilbura mám moc rád, mám od něj všechny knihy, ale tady mi v této knize dost věcí chybělo. Prvních ca 200 stran, je spíše dle stylu Wilbura, láska mezi Hectorem a Hazel, jejich dcerka, Hazelina nehoda a plánování, co dál, pomsta, setkání se starými válečníky, potud je to dotažené a velmi poutavé, děj graduje. Ca od druhé poloviny knihy začíná důležité seznamování s kruťasy Carlem a Johnym a myslím, že i když to bylo občas přes míru, bylo to realistické a to brutality nemusím. Takže, když to snesu já, myslím, že se této knihy bát nemusíte. Wilbur je jindy mistr, ale tady se mi děj zdál dost nedotažený. Wilbur je mistr detailu, ale tady mi to chybělo. Plánování přepadové akce mi přišlo dost snadné, dokonce v těch nejdůležitějších bodech nepřicházel s nápadem profík voják Hector, ale jeho přítelkyně Jo, která je právnička. Popisy milostných scén, které jindy Wilbur umí tak krásně a zároveň vášnivě popsat, aniž by to byla červená knihovna, tak tyto scény v této knize jako by nepsal Wilbur, ale nějaký školák, byly místy až opravdu pro puberťáky a přeslazené, jindy nedotažené. Autor mistrně popsal charaktery Carla a Johnnyho, ale konec, odveta mi přišla dost ustřižená, nedotažená, ošizená právě o jiné detaily z akce. Právě pro Wilburův um, umět popsat věci detailně, ale hlavně věrohodně, dotaženě a inteligentně v každém ohledu, jsem si ho tolik oblíbil, ale zde nemohu dát více jak čtyři hvězdy. Ne proto, že kniha byla místy více brutální, ale pro tu občasnou nedotaženost a dost velkou jednoduchost v akčních scénách. Na druhou stranu jsem si to místy užíval, nemyslím v brutalitách a určitě se vrhnu na pokračování v třetím díle Predátor. Zájímá mě, jak to dopadne a navíc, stále je Wilbur pro mne i přes trochu nepovedený Bludný kruh jedničkou. :-) Rozhodně však odmítám, že kniha Bludný kruh je odpad!

Glen808 vyjádřil i mé pocity a vztah k autorovi. Pro které čtenáře je nutné psát tak brutálně, nevím. A nepředstavitelné množství finančních prostředků na obou stranách? Celkově můj dojem---"Čeho je moc, toho je příliš". Už nebudu další knihy autora vyhledávat. Jednu hvězdu za začátek, sliboval zajímavý příběh, postupně se to zvrhlo.

Bludný kruh... Knížka se čte opravdu moc dobře, i já doporučuji přečíst nejdříve Šelmu. V Bludném kruhu Wilbur Smith popisuje velice detailně mučení lidí - některé fáze jsou opravdu síla (řezání uší a následná vražda, znásilňování, požírání lidí prasaty a krokodýly....). Takže pro slabší povahy - raději nečíst.... ;-) Za mě 4 hvězdičky, násilí tam bylo zbytečně moc...

Bludný kruh je pokračování knihy Šelma. Vrátil jsem se k pokračování v druhém dílu po 4 letech. Dlouho jsem váhal knihu otevřít kvůli komentářům, že je kniha dost brutální. Naštěstí to tak hrozné nebylo. Znovu se zde setkáváme s Hectorem Crossem, jeho ženou Hazel Crossovou, Nasťou, Paddym a nově také s dcerkou Catherin Crossovou, Jo Stanleyovou a lidskými zrůdami Carlem Bannockem a Johnnym Congem. Oproti jiným knihám zde autor popisuje mnohem více zvráceností, než je tomu zvykem v jiných knihách, ale myslím, že to proto, že někteří lidé prostě opravdu bezcitní a zvrácení jsou a těžko je, je pak popisovat něžně. Není to ale ten klasický Wilbur, jak ho známe. Tedy, já Wilbura mám moc rád, mám od něj všechny knihy, ale tady mi v této knize dost věcí chybělo. Prvních ca 200 stran, je spíše dle stylu Wilbura, láska mezi Hectorem a Hazel, jejich dcerka, Hazelina nehoda a plánování, co dál, pomsta, setkání se starými válečníky, potud je to dotažené a velmi poutavé, děj graduje. Ca od druhé poloviny knihy začíná důležité seznamování s kruťasy Carlem a Johnym a myslím, že i když to bylo občas přes míru, bylo to realistické a to brutality nemusím. Takže, když to snesu já, myslím, že se této knihy bát nemusíte. Wilbur je jindy mistr, ale tady se mi děj zdál dost nedotažený. Wilbur je mistr detailu, ale tady mi to chybělo. Plánování přepadové akce mi přišlo dost snadné, dokonce v těch nejdůležitějších bodech nepřicházel s nápadem profík voják Hector, ale jeho přítelkyně Jo, která je právnička. Popisy milostných scén, které jindy Wilbur umí tak krásně a zároveň vášnivě popsat, aniž by to byla červená knihovna, tak tyto scény v této knize jako by nepsal Wilbur, ale nějaký školák, byly místy až opravdu pro puberťáky a přeslazené, jindy nedotažené. Autor mistrně popsal charaktery Carla a Johnnyho, ale konec, odveta mi přišla dost ustřižená, nedotažená, ošizená právě o jiné detaily z akce. Právě pro Wilburův um, umět popsat věci detailně, ale hlavně věrohodně, dotaženě a inteligentně v každém ohledu, jsem si ho tolik oblíbil, ale zde nemohu dát více jak čtyři hvězdy. Ne proto, že kniha byla místy více brutální, ale pro tu občasnou nedotaženost a dost velkou jednoduchost v akčních scénách. Na druhou stranu jsem si to místy užíval, nemyslím v brutalitách a určitě se vrhnu na pokračování v třetím díle Predátor. Zájímá mě, jak to dopadne a navíc, stále je Wilbur pro mne i přes trochu nepovedený Bludný kruh jedničkou. :-) Rozhodně však odmítám, že kniha Bludný kruh je odpad!