Blesk

Anotace nelhala - text je opravdu zhuštěný, velmi smyslový a nabitý emocemi. A takový asi byl (je) i autorčin život: „Patřivši k plemeni bleskem ťatých, (...) měla jsem dar čirého bláznovství, které sousedí s moudrostí, jak to vyjadřuje tarotová karta potuného blázna.“ Učaroval jí svět negramotných cikánských cirkusáků, protože všechno „normální“ pro ni byla jen šeď. Knížka působí jako by vám v kinematografu promítali jednotlivé výjevy z jejího života, které vidíte vždy jen kratičký okamžik. A než si stihnete prohlédnout jeden, už se na vás valí další, takže si při čtení připadáte jako kdyby se přes vás na horské sráze přehnal tajfun a parní válec dohromady. Navíc text je spíše básní v próze a košaté věty jsou nadupané metaforami a odkazy, takže se občas doplazíte na konec věty úplně vyčerpaní :) - např.: „Třpytkami zdobené studně jejích očí odrážely hvězdnou palčivost vesmíru. Tajuplnější nežli cizinka zpytovala slézově zbarvenou noc, zatímco sníh prodělával nekonečné záchvaty čistoty.“ nebo: „Hysterická kráska zvolna nadzvedla zčernalý vějíř řas nad sovím vytím pustých očí a nám se srdce znovu rozbušila strachy.“ Pokud nejste též bleskem ťatí, abyste jeli na stejné vlně, těžko říct, jak se s tím poperete. Snad aspoň zachytíte potenciál, který tato útlá knížečka má, a možná si řeknete, že by bylo skvělé zpracovat autorčin život beletristicky nebo filmově (třeba Emirem Kusturicou). --- „Naše manželství se zvrhlo v hotové peklo. Žitán k nám zval démony a já roztodivnou verbež. Nedalo se říct, kdo z nás dvou byl krutější. Spanilý princ, který rozdával jeden úsměv za druhým, se nyní stal mým predátorem a já jeho kořistí. Po nocích jsem se pářila s vlkem, jehož hřbet se ježil železnými štětinami a jehož čelist jsem musela oběma rukama držet, aby mě nesežral.“

Poetický jazyk, trefné příměry. Ale protože nemám ráda cirkusy, obsahově mě to neoslovilo.