Bledá trojka

„Nikdo nechce znásilňovat holky za jasného dne, kdy světlo ozařuje jejich hříchy.“ Když opomenu spousty nelogických jednání a situací, tak v jádru to má dobrý námět. Jenže je tam spoustu balastu, kterej strhává celý příběh někam na dno. Nepromyšlené a uspěchané, dalo by se říci. Příkladem je svázaný chlap připoutaný k židli s roubíkem v puse. Jak on se pak pěkně rozkecá a prozradí spoustu informací – ale furt má ucpanou pusu roubíkem s koulí a náhubkem alá BDSM. Tak že mu to nežeru, i když díky tomu se děj posouvá. A další, co mě doslova rozesmálo, když Alex zpívá Kammi jednu píseň, tak tvrdí, že vlastně neví, o čem ta píseň je. Jenže, text je úplně jasný, tak proč to jako neví? A co mě nejvíc dostalo byl konec. Tak strašnej a příšernej konec jsem v tak hororovém příběhu rozhodně nečekal. Bylo to směšné. Citát: Potřebujem kref? Když jo, chci kluka. (f je tam opravdu)

Bledá trojka je výborně napsaná novela se silným a emotivním příběhem. Myslím si ale, že by to mohlo být ještě o chlup lepší. Postrádal jsem v ní nejspíš nějakou akci či nějaký veliký zvrat. Knížka se mi četla sice velmi dobře, nemyslím si ale, že si na ni za nějaký krátký čas vzpomenu. Jednu hvězdičku přidávám za úplný konec, který bych označil za highlight celého tohoto Zrnka. Pořadí Zrnek temnoty, jak se mi líbila: 1. Pomiluj smrt; 2. Líp už bylo; 3. Kyselé bonbony; 4. Oko čarodějnice; 5. Sklíčenost; 6. V pekle jsme všichni Hébert; 7. Billy Silver; 8. Vzácný druh; 9. Zůstanou jen skvrny; 10. Bledá trojka; 11. Troll; 12. Virální životy; 13. Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech; 14. V rozkvětu; 15. Pan Nikdo; 16. Suzy