Bílý most

Bílý most potvrzuje, že Marek Havlík patří mezi nejzajímavější současné české autory. Navazuje na silnou Černou bouři a nabízí ještě propracovanější příběh plný napětí, překvapivých zvratů a aktuálních témat. Kombinace terorismu, lidského vědomí, mysteriózní atmosféry a rychlého tempa funguje skvěle. Přes více než šest set stran kniha téměř neztrácí dech a bez problémů aspiruje na jeden z nejlepších českých titulů letošního roku.

Britskou inspektorku Elizabeth Ainsleyovou známe dobře už prvního dílu Černá bouře. Pořád touží najít teroristu Thomase Metzingera. Už se s ním jednou potkala a nedokáže ho pustit z hlavy. Jak to vypadá, objevuje se vodítko v Athénách, kde je objeven jordánský zpravodajec. Vypadá na náboženského fanatika, ale má na ruce znaky a symboly, které Elizabeth zná díky zmiňovanému Metzingerovi. Samozřejmě se vydává do Athén, které zároveň čelí migrační vlně. A do toho hrozí útok na Jordánsko a ve hře jsou biologické zbraně. Elizabeth je pro mě obrovská hrdinka. Líbil jsem jí zápal pro věc i přes všechny zdravotní komplikace jako je třeba migréna nebo fantomová na bolest - bez analgetik prakticky nemohla fungovat. Nebála se riskovat, uměla bojovat a navíc byla chytrá. Objevuje se tu celkem dost postav, ale to se dá zvládnout. Ani tentokrát není nouze o informace o fungování mozku - bylo pro mě hodně zajímavé zjišťovat, co mozek dokáže. Za mě je děj opravdu propracovaný a jak se postupně ukazuje, zase do sebe všechno hezky zapadne. I tento díl je neskutečně čtivý, akční, napínavý a rozhodně se při čtení nudit nebudete. Sice je kniha obsáhlejší, má 660 stran, ale po dočtení konce bych ještě pár stran potřebovala. Anebo ideálně pokračování, protože mě zajímá, jak to bude s Elizabeth dál. Mě autorův styl sedl. Takže za mě ano, přečtěte si tuhle thrillerovou sérii.