Bílá je barva kouzel

Občas stačí k zaujmutí pozornosti opravdu málo. Třeba název. Je tedy pochopitelné, že knihu se jménem Pan Mumla jsem prostě nemohl minout bez povšimnutí. Naneštěstí snad jen obálku a nápad dokážu s čistým svědomím pochválit. Na svět se řítí zlo, což je celkem v pořádku. Jenže jeho opodstatnění, lépe řečeno smysl proč se na svět řítí a o co mu vůbec jde, jsem nebyl schopen rozklíčovat. Ale budiž. Když se však začaly postavy hlavní i vedlejší chovat tak, jak si přeje Barry Hutchison, místo toho, aby jednaly alespoň trochu inteligentně, už mi začal celý příběh lézt trochu na nervy. O to víc, když jsem v polovině pochopil, že tady se žádný velký cirkus konat nebude, páč se zápletka stále motá na jednom místě. V důsledku mi to přišlo jak slabší odvar ze Stop hrůz, takže pro děti asi ideální. I když si stojím za tím, že autor by neměl své mladistvé čtenáře podceňovat a očekávat, že mu projde všechno. Čuňas by mohl vyprávět.

Příběh má zajímavý a originální námět. Navíc je to hezky zpracované, místy i docela hororové... Škoda, že už nejsem dítě, bezpochyby bych z toho byla unešená.