Tak jedna série, která mne nárazově provázela 1/4 století skončila. Je čas zamáčknout slzu a vědět že už nepotkám nové příběhy s Oggerem, Hargem a hlavně s Pěnkavou, který v posledních dílech v podstatě příběh ovládl a stal takovým středobodem příběhu, kdy ostatní již jen doplňují mezery. Autor pomalu stavěl příběh a odkrýval další a další souvislosti z tohoto světa a důstojně to celé zakončil. Možná bude dobré si teď sednout a pročíst si to celé znovu protože je fakt že jsem se zatím l žádnému dílů nevrátil a nečetl ho znovu a teď když je příběh ukončen si to celé připomenout jak to vše vlastně celé bylo.

Finální kniha postapokalyptické série Poslední velkoměsto. Než napíšu něco ke knížce a sérii Poslední Velkoměsto, tak musím zmínit, že jsem ji četl hlavně jako pokračování knižní série Všechno na Mars - Oggerd. To už za ty dlouhé roky a mnoho dílů chce čtenář vědět co se v tomhle fiktivním světě postapokalyptické Evropy děje a jak jsou na tom známé postavy. Bohužel v téhle sérii byli dvě postavy z původní trojce trochu upozaděny ( major Oggerd a technik Hal Hargon ), středobodem děje a vypravěčem příběhu je tak Gowery Fink. Vyjednavač s přořízlou pusou, občasný pacifista ale častěji bojovník více než by se jemu samotnému líbilo. V rámci série Poslední velkoměsto ho autor staví do role detektiva rozkrývajícího spiknutí jenž prakticky dalo řád novému Germánskému Císařství v postapokalyptické Evropě. Takže se tady uzavřou všechny dějové linky a zodpoví nejdůlěžitější otázky kdo, jak a proč. Samotná detektivní linka je zde naštěstí krátká a slouží hlavně jako katalizátor děje, který přechází ve válečný román, jak se v městě Bornnu odehrává boj hned mezi několika frakcemi. Šlechta některé části zápletky popisuje opravdu podrobně a jindy nechává Goweryho vše hopem vysvětlit. Dobrý nápad jsou poznámky mezi kapitolami, které shrnují různé pojmy, historii a to proč se svět dostal do "současného stavu". Většinou jsou to však známé informace z předešlých dílů. Pár výhrad by se našlo například k samotnému charakteru Goweryho a jeho polopatickému vysvětlování co se zrovna děje nebo bude dít pro ostatní postavy (čti čtenáře). A ten urychlený závěr plný klišovitého happyendu. Šlechta už napsal lepší příběhy (hlavně starší díly "Oggerdova cyklu" nebo fantasy Krvavé Pohraničí ), ale cením si uzavření série a jak to nakonec všechno dává smysl. Možná to bude chtít trochu času a znovu si tuhle sérii přečíst jako celek, abych ji plně docenil. Takhle mám pocit, že to padá do průměru i přestože jsem si ta dobrodružství v Císařství jako čtenář užil.