Beznadějný osud

I když mám knihy této kanadské autorky moc ráda, musím tentokrát přiznat, že tato se mi líbila méně. Nějak jsem se nemohla na čtení soustředit, ale může to být i moje vina... Historická linka příběhu byla zajímavější a čtivější, ta ze současnosti se mi zdála trochu zdlouhavá a méně mě bavila. Příběh o dvou ženách, které dělí staletí, ale i tak je mnohé spojuje !

Je to přesně 8 dnů, kdy jsem se dozvěděla, že v češtině vyšel další román od Susanny. A přesně 7 dnů od chvíle, kdy se mi naskytla cesta do Prahy, do Paláce knih, kde jsem knihu objevila. Ani na jediný sebekratší okamžik jsem nezaváhala a knihu si koupila. Otevřela jsem ji ale až o víkendu. A zhltla ji během 3 dnů. Příběh mě zcela pohltil i okouzlil. Nenásilné střídání současné a historické linky, napětí, vášeň, láska ale i smutek, zloba a nebezpečí. To vše a mnohem více v románu najde ten, kdo se do něho ponoří celou svou duší. Když čtete, váš svět přestává existovat a vy jste buď ve Francii se Sárou nebo zažíváte dobrodružství s Mary při nevyzpytatelné cestě po kontinentu. Konec historické linky jsem s dojetím téměř obrečela, i když to už skoro vypadá, že nic nedopadne tak, jak by si čtenáři přáli. Ovšem úplně poslední odstavec kapitoly, ve kterém autorka vypráví o osudu postav, které opravdu existovaly, mě dojal ze všeho nejvíc a já vzdávám tímto autorce hold a děkuji jí za její práci.