Betonová zahrada

V době svého vzniku zřejmě způsobila knížka šok. Když se dnes koukám kolem sebe, zas tolik mne nepřekvapila, navíc od počátku bylo cítit, kam bude děj směřovat. Napsaná je opravdu skvělým jazykem, který upoutá a nedovolí přestat číst.

Kdo už něco od autora četl, asi tuší co může očekávat. Mezní situace, které definují každou knihu, která popisuje vybočení z normálu. Nebo tedy přesněji z toho, co za normálno považuje většina. McEwan nám zde dává nahlédnout do jedné početné rodiny, kde nejprve zemře tyranský otec a potom zničená matka. Už začátek, kdy ještě oba rodiče žijí, začínáme tušit neblahé prostředí jejich domácnosti. Po jejich smrti autor jde na až na kost a obnažuje charaktery aktérů tohoto dramatu. Na stranách popisuje hutný děj jeden ze sourozenců, který rozhodně nevzbudí sympatie. Nevím zda se někdy stalo něco takového ve skutečnosti, ale děj je natolik plastický, že vzbudí pochybnosti... V tom je autor ve svých knihách bravurní. Těch 150 stran je tak akorát, aby čtenář nebyl úplně semletý.