Batman Želvy nindža Adventures

Překvapivě zábavné čtení (myslím v rámci mých negativistických očekávání), přičemž v mnoha ohledech funguje lépe než vážně míněný crossover od Jamese Tyniona IV. Tomu hlavně přispívá fakt, že Matthew K. Manning záměrně cílí na mladší čtenáře, takže si může dovolit nejedno odlehčení. Jenže jak komiks funguje v humorné rovině, kardinálně selhává v té dějové. Kulantně řečeno, ta zápletka se zkrátka moc nepovedla. Opomenu-li, že není příliš originální, je i krapátek zmatená, nudná a nepřehledná. Jakoby autoři usoudili, že když je to pro adolescenty, může jít smysluplnost k šípku. Nemluvě o tom, že logiku otvírání a zavírání portálů jsem doteď nepobral, stejně jako kde se vzaly a kdo s nimi původně operoval. Jinak ovšem milá legrácka, špičkování mezi postavami funguje na jedničku, především proto, že si autoři umějí do lecčeho a leckoho kopnout. Obzvláště jsem se bavil u posledního příběhu, ve kterém Želvy maličko pubertálně dotírají na nového Robina, který od posledka změnil identitu.

Zpočátku mne to celkem bavilo, akce, sem tam nějaká hláška, vzájemné poznávání Batmana a TMNT. Postupem času se ta alo stávalo čím dál více zkratkovité, nepřehledné, bez nápadu a nakonec i těch vtipných hlášek ubylo. Myslím, že toto dětské čtenáře moc oslovit nemůže. Atraktivní potenciál střetu těchto komiksových postav nebyl využit.