Batman Úsměv smrti a další příběhy

Album Úsměv smrti a další příběhy tvorí trojica komiksov. Čo je dobrá správa, lebo tým pádom ani jeden nie je zbytočne dlhý, takže sa umelo nenaťahuje tempo a ide sa priamo k veci. Prvý príbeh s Poison Ivy ma príbehovo až tak nezaujal (hoc napokon je to pekne zamotané, myslíme si, že vieme o čo ide a na konci zistíme, že nás nachytali), ale vynikne v ňom zasnená kresba P. Craiga Russella (Kouzelná flétna a další operní příběhy, Pohádky Oscara Wildea). Pri druhom príbehu som otrávene obrátil oči dohora. Nie snáď preto, že by bol zlý, lež z čisto osobného dôvodu, keďže som v posledných mesiacoch čítal veľa komiksov s Jokerom a tak som sa spýtal, panebože už zase? Batman nie je len Joker! Klaunovi zločinu dokonca patrí aj obálka, keďže šialenec so zeleným účesom láka platiacich čitateľov. Pri čítaní som sa ale uvoľnil a celkom som si jazdu užil. Toto totiž nie je len tak nejaký radový jokerovský komiks. Ukáže nám historicky prvé stretnutie Temného rytiera a uchichotaného magora! Dozvedáme sa medzi rečou detaily z Jokerovho života, ale dnes už vieme, že toto je slepá ulička a česť výnimkám najlepší Joker je tajuplný Joker. Samozrejme toto je téma, ku ktorej sa DC scenáristi nepravidelne vracajú, spomeňme Brubakerov mladší/novší kúsok Muž, který se směje. Dokonca sa mi zdalo, že sa Brubaker nechal inšpirovať, v jeho zápletke sú občas použité obdobné momenty. Neviem, či to bola zámerná pocta, alebo lacné vykrádanie, ale ako poznám Eda, tak skôr možnosť č. 1. Posledný príbeh vzbudí zrejme najväčšie vášne a to nielen tým, ako zvláštne je nakreslený (pripomenul mi výtvarný štýl Franka Millera), ale i tým, že pojednáva o vcelku kontroverznej téme. Priznám sa, že mne osobne síce nesadol, ale veľmi si vážim, že sem dali i takéto rozporuplné, na prvý pohľad nepáčivé a ťažko stráviteľné dielko, pretože aj o tom je Batman, ale zvykne sa na to zabúdať. Scenáre sú miestami realistické, inokedy poplatné dobe svojho vzniku (prezlečenie sa do kostýmu behom pár sekúnd, usmievajúci sa Batman, káva s Batmanom).

Žár lásky -První příběh a hned hodně fajn záležitost, ve které nám je odvyprávěn origin Poison Ivy. O scénář k příběhu se postaral John Francis Moore a odvedl parádní práci. Hodně se mi líbilo jakým způsobem přistoupil ke scénáři a jaké zvolil vypravěčské postupy. Moore se rozhodl vyprávět krátkými epizodky. Tohle vyprávění činí příběh dynamický a dává Mooreovi prostor přeskakovat z místa na místo, a věnovat se všemu, co chce říci a ukázat. Bavilo mě jakým způsobem Moore převypráví origin o Poison Ivy a jak jí polidštil. Batman zde pěkně funguje a je fajn, že z něho Moore nedělá dokonalou postavu, ale chybujícího hrdinu. Za tohle palec nahoru. Kresbu si vzal na starost P. Craig Russell a jeho kresba ladí k příběhu. Z dnešního pohledu působí lehce retro, ale osobně jsem s ní neměl problém. Jen mohla být místy propracovanější a detailnější. Ale jak říkám, kresba se k příběhu hodí a je fajn. 7,5/10 Úsměv smrti - Tento příběh přináší novou verzi prvního setkání Batmana a Jokera. Příběh si vzala na starost scénáristická legenda Dennis O’Neil, a jedná se o dobře odvyprávěný příběh. O’Neil se zbytečně nezdržuje nějakým vysvětlováním a napsal napínavý thriller, který parádně funguje. Celý příběh se v rámci možností drží v realistické rovině a z mého pohledu moc hezky šlape. Velký palec nahoru, za to že to není zbytečně překombinované, dlouhé a obě hlavní postavy nepůsobí přehnaně. Tady se dost sazí na atmosféru a úderné vyprávění. Úsměv smrti má pěkně propracovanou kresbu, ve které nejvíce vynikne Joker, který je nakreslený opravdu moc pěkně. Bret Blevins si s kresbou vyhrál a jsou tu moc hezké detaily, co se mi velmi líbily. Jeho kresba je správně agresivní a dodává příběhu tu správnou hutnou atmosféru. 7/10 Pekelné soustrojí - Hodně nepříjemný příběh. Scénárista a kreslíř v jedné osobě Ted McKeever napsal depresivní příběh, který se nečte vůbec lehce. McKeever napsal dost temný a znepokojivý příběh, jenž se umí dostat pod kůži tím, co zobrazuje. Další věc, co je na příběhu zajímavá, je ta, že Batman je zde upozaděný a nemá zde ani jeden dialog. Prakticky v celém tomto příběhu je minimum dialogů. Většina textu jsou jen myšlenkové pochody hlavního hrdiny, který to nemá v hlavě úplně srovnané a proto se rozhodne dělat to co dělá. A McKeever se čtenáři vůbec nemazlí a nedá jim nic zadarmo. Hlavně v druhém sešitu, u kterého stále přemýšlím, jestli se to stalo, nebo to byl výplod hlavního hrdiny. Tak jako tak, Pekelné soustrojí je hodně působivý a zajímavý příběh. Co se týče kresby, tak ta je dost nepříjemná a podtrhuje celkovou atmosféru příběhu. Znovu musím napsat, že McKeever nedá čtenářům nic zadarmo a četba tohoto příběhu není nic příjemného a zábavného. A to je na tomto příběhu to nejzajímavější. To jak se naprosto vymyká běžnému mainstreamovému příběhu o Batmanovi. 6/10