Básně

Krásné básně, které jsou ale plné smutku a melancholie nad ulpíváním času a pozvolnou ztrátou identity řeckého národa. Antické sochy jsou už jen pomníky dávno zašlé slávy a Bohové se stali už jen kapitolou v učebnicích dějepisu; kultura samotná pak laciným výprodejem a turistickou atrakcí. Básník nás ale provází ještě ne zcela "zmrzačenou" krajinou; stále jsou tu ještě tajemná místa, která si jakoby navzdory okolnostem uchovávají svůj mýtický rozměr, a snaží se tak předat něco z pozůstatků dohasínajícího světla dávno zaniklého světa.