Barbar Conan

Přestože je Conan jedním z mých nejoblíbenějších hrdinů, nemůžu si pomoci, ale v komiksové podobě z let sedmdesátých u mě prostě nefunguje (opak platí pro moderní zpracování z pera Kurta Busieka). Příběhy jsou sice milé, ale jinak klišovité, průhledné a někdy takřka až pohádkové. Divadelní rubačka se spoustou zbytečného textu, který dneska vyznívá lehce naivně a nijak to nezachraňují ani neustálé promenády v kožešinových slipech. Chybí tomu atmosféra Howardových textů a zůstalo jen líbivé pozlátko svalovce se zachmuřeným pohledem. Jako by se autoři snažili zachovat originál a přitom z toho vytesat Shakespeara. I když jsou tyto komiksy považovány za klasiku Sword & Sorcery, zdaleka nedosahují kvalit děl jako je třeba Thorgal nebo Výprava za ptákem času. Jasně, jde o komiksy služebně mladší, ale to u mě hodnotu starého komiksového Conana nijak nevylepšuje.

Pro mně trochu slabší než jednička, příběhy s dokola omílanými zápletkami, Conan zabijí bez respektu čaroděje, obry, bohy, zkrátka vše co mu přijde pod ruku, trochu se to přejídá. Příběhy psané podle povídek někoho jiného než Howarda, naprosto postrádají háv toho krásného poetična, suchá řezačka, bez jakékoliv literární kvality. Dcera pána mrazu pak celý dojem spravuje, povídka přímo podle Howarda jde rozeznat snadno jako liška v kurníku. Ale i ta není ve srovnání s "Dcerou pána mrazu" od CC dokonalá, ale o tom jinde. Po přečtení komentů na Conana 3 se už chystám ke koupi, ať mám to fantasy období, kterým teď procházím tak nějak kompaktně využito.