„Nejlépe to asi mohu popsat, když řeknu, že tahle kniha hraje na vaše primární pudy a využívá hlubin podvědomí.“ (Joe R. Lansdale) „Příběh z pera Mikea Mignoly a Christophera Goldena mě naprosto pohltil a kresba Bena Stenbecka mě nadchla, stejně jako kompozice obrázků a střídmé užití barev. Žádná prapodivná perpektiva*, žádné nepřehledné panelování, ve kterém se nevyznáte, protože nevíte, který panel číst dřív. Nenajdete tu žádné berličky (superhrdinové), protože nejsou třeba. Čtenář nemusí překonávat žádné překážky, protože před ním leží výsledek ryzího vypravěčského umu.“ Malá ochutnávka: Poprvé jsem se s upírem Haigem setkal na bitevním poli. Nepatřil k poválečnému pokolení, byl to jeden z těch starých vychytralých a lstivých upírů. To setkání ho stálo oko a mě nohu. Ale já měl zaplatit ještě víc. Doputoval jsem domů, jen abych zjistil, že se tam Haigus objevil.... Mí rodiče a má sestra byli mrtví... proměnění v upíry. Víte, musím přiznat, že celý tento příběh mi připomíná cestu Rolanda Deschaina v knižním eposu Temná věž od Stephena Kinga. Lord Baltimore je na tom vlastně úplně stejně. Vždycky, když už je blízko svému upírovi, narazí na nějakou překážku, kterou musí nejdříve odstranit, aby pak mohl pokračovat dál. Vždycky je kolem toho spousty mrtvol, krve a nářků. Takové to tiše se plížící zlo, které nebudí hrůzu, ale dokáže vystrašit a donutit čtenáře, aby si vzpomněli, jak se v mládí báli. Dokáže to z vás vytáhnou dávno zapomenuté vzpomínky. Citát: Nikdy ho nedostihnete, pokud si to on sám nebude přát. *Perpektiva - Optický jev, jenž způsobuje to, že se vzdálené objekty jeví zdánlivě menší než objekty blízké.

Šup! ...a jsem , emocema napěchovaném, virkuálním světě, poutavé, návykové. Ochutnáte?