Ažka, kočka na dožití

Už nesmím naletět podtitulům či anotacím k zvířecím příběhům, slibujícím humor a úsměv. Žádná zábava ani příjemné čtení. I v tomto případě se totiž noříme výhradně do smutných, nostalgických a nepříjemných zkušeností s domácími mazlíky, typicky umírajícími, prolezlými nemocemi, zraněními, se zkušeností se špatným zacházením či dokonce už ohroženým startem do života, nebo poruchou chování. Od prvních příběhů s kočkami jsem natahovala a pak mne dorazil ještě autorčin doslov, kde nás provedla plejádou miláčků, kteří už nejsou (a navíc neměli zrovna lehký život). Traumatizující, nejen pro aktéry ale i čtenáře. A to i v případě netypických mazlíků, divokých zvířat, jako bobr, ježek či obří leguán. Ani černý humor nebyl v nejmenším humor. Takže ne, bez skutečného humoru povídání o zvířátkách pro mne opravdu nefunguje, protože smutných a dojemných vzpomínek mám sama dost a dost. Ilustrace byly ale velmi povedené, mohlo jich být víc...

Moc pěkné příběhy se zvířaty. Byla jsem velice spokojená,ani bych nevěřila, že se něco takového může stát