Až ti budu nablízku

Pustila jsem se do čtení této knihy " pro mladé" a vzala jsem to jako letní oddechovku. Ale hlavním důvodem bylo, že jsem fakt chtěla pochopit, jak to, že ti moji teenageři vydrží sedět u PC tak nekonečně dlouho? :-) :-) No já nevím, ať už ty moderní vymoženosti nabízejí cokoliv, já mám radši ta osobní setkání :-) Nicméně i sám příběh vypovídá o tom,že když zafunguje chemie a vzájemné sympatie, ... stojí to za to!

Na knihu jsem se těšila. A víte co? Naprosto mě to dostalo. Bavilo mě to od začátku. Pošťuchování hlavních hrdinů nejvíc, jak spolu hráli on-line hry a nejdřív se neznali, pak se začali jak jinak, poznávat. Líbilo se mi, že to bylo prostě jiné než jen studium, studium a ještě jednou studium. Také studovali, ale nebylo to na každé druhé stránce řečené. Zkrátka a jednoduše je to i koníčkách a zároveň práci. Teagen (ano zvláštní jméno, v hlavě mi při čtení nešlo vyslovit) je dívka, která miluje PC hry, chce studovat game design a udělala by proto všechno na světě. Její otec je zvláštní postava, mnohdy jsem ho neměla ráda, ale ono se vcítit do postavy taky udělá svoje. Tam byla klíčová především komunikace. Což vlastně pak i s Parkerem. Ostatně komunikace je skvělé slovo a mnohdy si stačí opravdu promluvit, aby se něco vyřešilo. V knize se kromě her, který Btw mi rozšířily obzory, řeší i vážné téma. Nechci vám spoilerovat, ale to tajemství, které odhalíte čtením ke konci, mi vyrazilo dech, taky proto, že je to důležité téma a moc se o něm nemluví. Jako kdyby to bylo tabu. Pro mě je velkým strašákem, protože pracuji s lidmi, ale tohohle může docílit i člověk, který toho má zkrátka na bedrech až moc. Instagram: @tera_cte