Až na věky

Já jsem asi vděčný čtenář těchto rodinných psychodramat, vyprávěných v nepříliš dlouhých kapitolách jednotlivými členy rodiny a vracejících se i do minulosti. Jsou to takové ty knihy, kdy za pár měsíců vzpomínám, o čem vlastně příběh byl, prostě knihy "okamžiku", ale i těmi prokládám hutnější čtivo. Ale je třeba, aby mě příběh zaujal tím, jak je napsán, aby mě zajímalo jak dopadne a aby to všechno dávalo jakž takž smysl. To se v této knize docela povedlo, snad až na mírnou rozvláčnost, ale v zásadě nevadilo. Docela mě pobavil, dnes již asi u thrillerů více méně povinný:-), epilog, který všechnu tu svatební a posvatebni myšlenkovou lopotu a konspiraci poslal tzv. do kytek. Za mě dobré čtení, na pohodu, které jsem si užila.

Souhlasím s Mandlevest, je to "kniha okamžiku", pěkně se četla, bavila mě, výraznější stopu v paměti ale nezanechá ...