Audrey Hepburnová a její zářivá hvězda

Začnu asi tím, že autorku si dávám do oblíbených a jsem moc ráda, že mám od ní doma ještě beletrizovaný životopis tanečnice Josephine Baker a moc moc bych se přimlouvala, jestli by u nás nemohly vyjít i její další díla, a to o Zeldě Fitzgerald a nejnověji i Elizabeth Taylor, které zpracovala, jde jí to totiž skvěle. Kniha o životě charismatické herečky, Audrey Hepburn, kterou jsem přečetla raketovou rychlostí za dva večery, je prostě výborná. Tak jak to život často zařídí, o co víc tato diva zářila na filmovém plátně, stala se módní ikonou pro celou generaci žen a zapálenou vyslankyní pod vlajkou UNICEF, její soukromý život nebyl jako z pohádky. Kniha je psána velmi poutavě, nenudí ani chvilku, připomene hereččiny velké role, slavné filmové partnery, ale i nepodařená manželství a velkou touhu po mateřství, která pro ni byla nad všechny slavné filmové role. Krásný příběh, velmi hezky , srozumitelně a čtivě napsaný, který určitě doporučím. A obálka je také nádherná.

Audrey Kathleen Hepburnová-Rustonová - "Adriaantje" je "number one" mého soukromého, hereckého Olympu. Dětství a mládí obdivuhodné ženy poznamenala 2.sv.válka: "Viděli jsme mladé muže, které postavili ke zdi a zastřelili.... Nezpochybňujte cokoliv hrozného, co o nacistech uslyšíte nebo si přečtete. Je to ještě o mnoho horší, než si vůbec dokážete představit". Audrey pracovala během války jako dobrovolnice v nemocnici, její rodina ukrývala ve svém domě parašutistu a kromě dalších traumatizujících událostí se stala svědkem transportů Židů do koncentračních táborů.... Ale všechno další si přečtěte v téhle skvělé knize o nádherné ženě. Co dodat? Miluji film Prázdniny v Římě, Snídaně u Tyffaniho a My Fair Lady, vždycky mi projasní chmury. A za to děkuji... Jako přítelkyně UNICEF si Audrey Hepburnové nesmírně vážím za její terénní mise do Etiopie, Turecka, Venezuely, Ekvadoru, Hondurasu, Salvadoru, Guatemaly, Súdánu, Bangladéše a Vietnamu. Čtyři měsíce před svou smrtí ještě navštívila Somálsko. Já jsem na humanitární práci v těchto zemích příliš velký srab. "Péče o děti nemá nic společného s politikou. Myslím, že časem možná místo politizace humanitární pomoci dojde k humanizaci politiky." Tak tohle se paní Hepburnové zatím nesplnilo!!!