Ateliér špičatých klobouků 1

Asi jsem vnitřně malá holka, protože mi první díl Ateliéru špičatých klobouků vysloveně učaroval. Dýchnul na mě nostalgickou vůní filmu Poslední jednorožec, stejně jako okouzlil propracovaným světem funkční magie à la Harry Potter. Já vím, já vím, jedno přirovnání horší než druhé, ale tady tomu prostě tak je. Kamome Širahama přitom nehraje příliš komplikovanou hru a ze zápletky podle mě zdaleka netěží tolik, kolik by mohla – celé to působí chvílemi až kýčovitě hezky. Nějaký ten krvavý cákanec by určitě zvýšil atraktivitu, protože to člověk trochu podvědomě čeká, vzhledem k tomu, že jde o japonskou produkci. Ale to, že se bizarní masakr nekoná, kvality příběhu nijak nesnižuje, ba spíš naopak. Autorka s každou další stranou dokazuje, že umí pracovat s bezelstně naivní atmosférou a vytěžit z ní maximum, což je zároveň podmíněno sympatickou hrdinkou, tolik rozdílnou od žánrových konkurentů. Výsledek pak ještě umocňuje propracovaná kresba, která celému vyprávění dodává pohádkový nádech.

Nádhera! Tuhle mangu mám z knihovny půjčenou už podruhé a mám pocit že jsem ji dočetla do desátého dílu a jak jsem se dozvěděla že vyšly i další díly tak jsem se rozhodla že si sérii přečtu znovu. Od začátku. Myslím si že tahle kouzelná série je úžasná a nikdy neomrzí. Všechny učednice mi byly moc sympatické, ale stejně mám nejradši Agátu... Možná proto že mi hodně připomíná mě samotnou. Jsem ráda že jsem si půjčila i druhý díl, protože to skončilo moc napínavě!