Aspergerka

Toto není faktografická kniha. Jsou to jen osobní dojmy jedné Aspergerky pro jiné mladší Aspergerky, jakýsi průvodce. Když mi bylo 15-20, tak bych tuto knihu velice uvítala a myslím, že i pro dané věkové rozmezí je určena. Používání plurálu rozumím jako snahu o podporu ve smyslu "Nejste v tom holky samy", což mi k danému věkovému rozmezí přijde taky sympatické. Číst knihu ve věku 30+ je spíš taková rekapitulace, ale přesto jsem v ní našla mnoho detailů, které na mě sedí a neuvědomila jsem si, že k Aspergerově syndromu patří. Pokud chcete více fakta, doporučuju Tonyho Attwooda nebo Temple Grandin.

Co si budem povídat. Knih zrovna o AS je víc než dost a když tu knížku napíše někdo, kdo "to" zrovna má, nemůžeme čekat maximální dávku objektivity. Takže ano - z knihy mám takový ten pocit, který by se dal asi nejlíp popsat pokrčením rameny. Samozřejmě, že kniha je určená ženám s AS (kdo by to byl řekl, když se to jmenuje Aspergerka) a člověk tu může nabýt dojmu, že se tihle lidi vlastně moc často nemyjou a nebo se jim střídají nálady. Je třeba, stejně jako u všech příruček, ve které hraje prim autorova osobní zkušenost a tím pádem ubírání na objektivitě, číst, ale nehltat to. Vzít si z knížky to, co potřebujeme a zároveň to číst s jistou dávkou skepsí. Ženy s AS mají tendenci nebýt správně diagnostikované, právě z toho důvodu, že ženy jsou ve vztazích a těhle věcech v průměru lepší, než průměrný muž a to se podepisuje i na projevech, které nebývají u žen s AS z toho důvodu tak výrazné. Takže - jo, je dobře, že jsou takové knihy a je pravda, že u lidí s AS se mohou vyskytnout více problematické reakce na jisté chemické sloučeniny, případně léky v obecnějším měřítku, nepočítám k tomu ani časté potravinové intolerance způsobené disbalancí střevní mikroflóry u této skupiny populace. Kniha by určitě neměla nahrazovat odbornější a objektivnější publikace a proto každému doporučuji, aby načerpal o této problematice informace z více zdrojů a od více autorů (ale to je asi se vším, čemu chce člověk více porozumět-nespoléhat se na jeden zdroj) a nebral knihu jako jedinou a neměnnou pravdu.