Artušův pád The Fall of Arthur

Já vám mám ten Artušův pád rád. Četl jsem jej před léty i se všemi dodatky, poté několikrát báseň samu. Nyní jsem si celou knihu pročetl znovu. Pravda, Legendu o Sigurdovi a Gudrún mám raději, ale přes to je Artušův pád zcela nádherným kusem poesie. Nesouhlasím s tím, že snad není ohromná škoda, že se jedná jen o zmrzačené tělo. Nedodělek. Mě je ohromně líto, že Tolkien nikdy toto svoje krásné dílo nedodělal, bylo by, myslím, historicky uznávané. Dílo je to epické, ale zakomponovává do sebe krásnou lyriku: Vyšlo skvoucí slunce. ... Stříbrné ráno omyté vodou ... Zářící vystoupalo na bezmračné nebe ... blankytné a vznešené. Skloněné paprsky ... prosvítaly větvemi, leskly se a zářily ... v šedém lese; kapky spěchaly ... jak skleněné krůpěje z šelestných lesů ... se třpytem a perlením. Aliterace dodává dílu jistou ráznost, průraznost své formy i obsahu. K tomu vydání umožňuje komparaci s originálem, který je prostě fantastický. A dodatky Christophera Tolkiena dokreslují nejen dílo, ale také mysl autorovu, což je pohled neocenitelný. Bravo, skvělá kniha!

Upřímně, kmenová část knihy, tedy samotná báseň Artušův pád, zaujme nesjpíše pouze ty, kdo se zajímají o středověkou anglickou literaturu, lingvisty, nebo Tolkienovi bezvýhradné obdivovatele (ke kterým se sám počítám). Budiž tedy chvála vydavateli, že spolu s překladem ponechal i původní znění, stejně jako u Legendy o Sigurdovi a Gudrún. Artušův příběh je dostatečně známý a autor napsal pouze jeho velmi malou část, návrat Artuše po Mordredově zradě. I když čerpal spíše než ze středověkého Maloryho Le Morte d'Arthur z ještě starších zdrojů, stejně nás v ději nejspíše nic nepřekvapí. Na knize je tak nejvíce zajímavý popis Christophera Tolkiena, jakým způsobem jeho otec pracoval, jak báseň vznikala a její návaznosti na svět Středozemně.