Anne of Green Gables

Anna ze Zeleného domu je milá, laskavá kniha, která je sice primárně určena mladším čtenářům, ale svou atmosférou a poselstvím dokáže pohladit na duši i dospělé. Nečekejte napínavou akci ani dramatické zvraty – síla příběhu spočívá jinde. V pomalém, klidném tempu sledujeme dospívání malé Anny Shirleyové, dívky s bujnou fantazií, otevřeným srdcem a nevyčerpatelnou zásobou slov i emocí. Anna dokáže vidět krásu i tam, kde ji ostatní přehlížejí, a její pohled na svět je nakažlivě optimistický, i když sama neměla jednoduchý start do života. Právě její fantazie, upřímnost a schopnost prožívat věci naplno dělají z knihy příjemné a hřejivé čtení. Autorka citlivě zachycuje drobné radosti, vztahy i každodenní situace, které dohromady vytvářejí kouzelný obraz dětství a dospívání. Anna ze Zeleného domu je knihou, ke které se lze vracet – jako k tichému útočišti, které připomíná, že i obyčejný život může být plný kouzel, pokud se na něj díváme správnýma očima.

Nikdy jsem netušila, že domov může vonět tak sladce jako dobrodružství za rohem a přitom být tak neuvěřitelně srdečný, až si člověk řekne, proč by vůbec někdy chtěl odejít. Úsměvy tu skáčou do očí jako jarní slunce a nikdo nepředstírá, že dospělost je něco víc než pořádná porce fantazie s nádechem nezbednosti. Všechno je prostě tak roztomile uvěřitelné, že i kdybych dostala nabídku na cestu kolem světa, radši bych si sedla do zeleného křesla a nechala se unášet tam, kde se i obyčejné dny stávají malými zázraky. V momentě, kdy přijde na řadu čaj a řeči o snech, všechno začne vonět jako vzpomínky, které nechcete nikdy zapomenout. Smích a dojetí si drží skvělou rovnováhu bez potřeby kýče, a když jsem dočetla, měla jsem pocit, že bych tuhle atmosféru ráda měla i v realitě. Některé věci prostě zůstávají navždy zelené a jasné jako první jarní list.