Anna a víly uličnice

Tak jestli chcete knížku, která vašim dětem řekne, že to, že zlobí, je v pořádku, protože za to přece můžou nějaké víly (a i kdyby za to víly nemohly, pořád to nic nemění na tom, že takhle to má být), a že rodiče jsou vlastně hulváti, co na děti umějí jen řvát a ničit jim životy svými naprosto nesmyslnými příkazy a zákazy, tak jste na správné adrese. Nechápu, jak je možné, že se tenhle paskvil dostal na pulty knihkupectví. A už vůbec mi nejde na rozum, že tuhle věc může někdo chválit. Ale on si to možná časem rozmyslí... Třeba až ho jeho dítko pošle někam a přidá k tomu ještě x dalších nadávek.

V první řadě je to skvělý nápad. Znají to přece dospělí i děti. Doma pořád něco hledáme, nepořádek se rozlévá po bytě šíleným tempem, i když máte pocit, že přece neustále uklízíte. Za všechno můžou víly uličnice - Nezbeda, Neplecha, Neposeda a Neposlucha. Jejich příběhy jsou krátké, ideální délka na čtení před spaním, povedeně ilustrované a nepostrádají ani vtip. Bavit by mohla malé holky i kluky. Ovšem velké upozornění pro všechny rodiče. Pokud své dítko necháte s knihou osamotě bez dozoru, klidně je možné, že si nějaká ta neplecha “od víl” dojde i pro vás. Knížka totiž nabízí třeba poměrně detailní návod, jak rozbít pračku. Takže knížka skvělá, ale ideálně, když si ji budete číst všichni společně a pohlídáte si, aby si se vaše děti nenechali uličnicemi příliš inspirovat nebo, aby se na jejich existenci věčně nevymlouvali.